Libor Dvořák: Pochod ve prospěch federalizace oblasti Sibiře

10.08.2014 11:32

Již druhého srpna byl z ruského serveru slon.ru údajně odstraněn rozhovor s představitelem federalistického hnutí na Sibiři, který o plánované akci hovořil. Upravena měla být i verze rozhovoru s dalším z organizátorů, novosibirským výtvarníkem Arťomem Loskutovem, tentokrát pro BBC.

Libor Dvořák: Pochod ve prospěch federalizace oblasti Sibiře
Foto: red
Popisek: Rusko

Podle jeho slov je pocit regionalismu na Sibiři něco, co tu funguje už po staletí a myšlenka federálního státního útvaru s vlastními zákony je mezi místními čím dál tím populárnější. 

Oč vlastně v tomto pro Kreml jistě nečekaném překvapení jde? Připomeňme si krušná léta devadesátá a výrok tehdejšího prezidenta Borise Jelcina: “Vezměte si tolik moci, kolik jí unesete.” 

Někteří tehdejší gubernátoři, kupříkladu krasnojarský Alexandr Lebeď, si to vzali k srdci a populární generál dokonce vyhrožoval tím, že ze svého Krasnojarského kraje udělá autonomní republiku, která obří Rusko rozetne na dvě části. Přísně vztato to bylo plně myslitelné: tento kraj o velikosti poloviny Evropy sahá od severního ledového oceánu až téměř po jižní hranici Ruska a kdyby autonomie ve slabém Rusku let 90. dosáhl, způsobilo by to Moskvě velké potíže. 

Dnešní problém s hrozbou sibiřské federalizace je ovšem něčím jiným: vzniká ve chvíli, kdy Kreml víceméně tiše, ale rezolutně podporuje separatistické snahy tzv. Luhaňské a Doněcké lidové republiky. 

V této atmosféře ožili i sibiřští vyznavači autonomie, kteří tvrdí, že se od Ruska nechtějí a nepotřebují odtrhnout, ale požadují mnohem větší nezávislost na Moskvě. Pokud by se naplnil tento scénář, stalo by se něco, čeho se Kreml a jeho pán bojí jako čert kříže: tzv. barevná revoluce by se odehrála přímo v Rusku. 

Sibiřské regionální vlny jsou něco, co ústřední moc mohla v současné chvíli potřebovat opravdu nejméně. Dosavadní Putinova politika soustředěně vedla k pravému opaku – tedy k tvrdě centrálnímu řízení celé země. 

Pokud by novosibirské iniciativy vedly k nějakému pozitivnímu výsledku, byl by to pro prezidenta Putina signál opravdu osudový, protože by současnému Rusku mohl udělit impulz, který je s Putinovými centralistickými záměry v dokonalém rozporu. Inu, jak říkají sami Rusové: počkáme a uvidíme. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

13:57 Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských m…