Libor Dvořák: V Bruselu projednávali zavedení nových protiruských sankcí

14.11.2014 9:40

„Jsme znepokojeni,“ prohlásila ještě před bruselským jednáním mluvčí amerického státního departmentu Jen Psakiová, mimochodem oblíbený fackovací panák ruských státních médií. Americké znepokojení se přitom týká „hrubého narušování minských dohod z ruské strany“. Paní Psakiová konstatovala, že USA a EU úzce spolupracují na tom, „jak podniknout společná dodatečná opatření proti Rusku za jeho nepřijatelné počínání“.

Libor Dvořák: V Bruselu projednávali zavedení nových protiruských sankcí
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Zničený tank u silnice z Luhanska do Krasnodonu

Německá spolková kancléřka Angela Merkelová naproti tomu poznamenala, že další hospodářské sankce vůči Rusku se zatím neplánují. Jiné evropské země, kupříkladu neunijní Švýcarsko či unijní Maďarsko, se naopak o další ekonomický trest pro Rusko vehementně zasazují.

Důvod pro podobný mezinárodní rozruch je přitom zcela jasný: už od minulé středy z východní Ukrajiny vytrvale přicházejí zprávy o příjezdu kolony 32 tanků a neoznačených vojenských nákladních vozů Kamaz, které sem měly přitáhnout nejméně 16 těžkých houfnic.

Obvinění je doloženo četnými fotografiemi a videozáznamy. Moskva reaguje stereotypně: ruský stát nemá s konfliktem na východní Ukrajině nic společného a do bojů zasahují jen dobrovolníci a ruští vojáci, kteří tu údajně tráví svou řádnou dovolenou. Což je v dějinách podobných konfliktů tvrzení opravdu mimořádně bizarní.

Nedodržování minského příměří, a to z obou stran, by se podle mnoha odborníků mohlo změnit v nový otevřený ozbrojený střet, který by se odehrával po celé, kromě Doněcka, zatím zmrazené frontové linii. Kyjev separatisty viní, že se chystají k nové ofenzívě, v níž by se pokusili získat území, jež v bojích s ukrajinskou armádou ztratili v létě.

Ruské státní televize zase vytrvale mluví výhradně o ukrajinských útocích hlavně v Doněcku – až občas vzniká dojem, že hodní separatisté sedí ve svých bojových liniích a trpně snášejí, jak jim na hlavy padají armádní dělostřelecké granáty. Jenže takhle konflikty tohoto typu nikdy nevypadají.

Základní problém celé rusko-ukrajinské krize je přitom nad slunce jasnější: ruská hranice s Luhanskou a Doněckou oblastí je dnes na úseku nejméně 100 km holou plání, po níž si každý rejdí, jak chce. Ukrajinský i americký požadavek na zastavení jakékoli separatistické vojenské činnosti a uzavření této hranice je proto naprosto legitimní. Dokud se tak nestane, budou ozbrojené srážky, jež mohou přerůst v regulérní válku, pokračovat – jakkoli obě strany tvrdí, že konflikt nemá vojenské řešení.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Český rozhlas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

13:57 Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských m…