Především v německo-českém pohraničí se už před lety stěží našla například restaurace, kde by nebyl nějaký český personál. Totéž platilo pro řadu příhraničních německých firem nejen ve službách, ale i v průmyslu. Pro tyto české zaměstnance znamenal loňský první květen vlastně jen to, že už nemuseli žádat o pracovní povolení. Maličkost? Jak pro koho: z psychologického hlediska to určitě musel být problém, když rok co rok závisela existence celé rodiny například na jednom jediném německém úředníkovi s razítkem.
Byli to hlavně němečtí a rakouští politici, kdo se před rokem obával masivního přívalu pracovních sil z východu. Dnes je jasné, že se nekonal. Vývoj dal naopak za pravdu těm, kteří střízlivě předpovídali, že kdo chtěl zkusit štěstí za hranicemi, udělal to už před lety v těch členských zemích EU, které si žádnou přechodnou lhůtu pro otevření svého pracovního trhu nevyžádaly, anebo ji – na rozdíl do Německa a Rakouska – nevyčerpaly.
Jak dnes uvádějí regionální Deníky, v Německu pracuje toho času zhruba19 av Rakousku asi 5 tisíc Čechů, a to hlavně ve stavebnictví, ve službách a v pohostinství. Z celkového počtu občanů z osmi nových členských zemí, kteří přišli pracovat do Německa po loňském prvním květnu, tvoří Češi jen zhruba 7 procent. Na prvním místě jsou Poláci, a to s masivní převahou dvou třetin.
Situaci je ovšem třeba vidět diferencovaně: bavorský svaz kovo- a elektroprůmyslu spojil například loňské otevření pracovního trhu s novými členskými zeměmi EU s masivní náborovou kampaní ve střední a jihovýchodní Evropě. S více než 2000 podniky je zmíněný svaz páteří ekonomiky v sousední zemi a zoufale mu chybí kvalifikované pracovní síly. Podle odborných studií vzroste jenom v Bavorsku do roku 2015 poptávka po nich na zhruba půl milionu. A do roku 2030 se zvýší na víc než milion.
Jednatel Asociace bavorského hospodářství Bertram Brossardt hodnotí výsledek náboru přes internet jako úspěšný: od začátku kampaně se na portále zaregistrovalo z ČR téměř tři tisíce zájemců, převážně inženýrů z oblasti strojírenství a elektrotechniky, ale také podnikových ekonomů a informatiků. A jenom za poslední týden přibyla další stovka uchazečů, kteří do databáze dodali kompletní údaje o svém kariérním profilu. Asociace se je teď snaží propojit s konkrétními nabídkami bavorských firem. Což se zatím podařilo asi ve 450 případech. Pro zájemce z Česka mluví údajně nejen kvalifikace, ale i dobré jazykové znalosti: asi 75 procent jich ovládá angličtinu a téměř 60 procent němčinu, tvrdí Bertram Brossardt.
Že se německé podniky potýkají se stále větším nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, potvrzuje i Bernard Bauer z Česko-německé obchodní a průmyslové komory: třetina podniků v Německu není schopna obsadit volná pracovní místa dva i více měsíců. To je celkem 1,3 milionu pracovních míst. S nedostatkem odborníků se potýkají především technické branže, jako například výroba automobilů nebo elektrotechnika, ale také zdravotnictví. Při hledání zaměstnanců v ČR podporují podniky i bavorské úřady práce. Nejen že pořádají poradenské dny na českých pracovních úřadech v příhraničí, ale od května tohoto roku chtějí na pracovním úřadu v Plzni otevřít vlastní kancelář.
Česko se naproti tomu příchodu zahraničních pracovníků spíše brání. Dodnes reguluje celkem 341 profesí. Je tak druhé v EU. Hned po Polsku.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
