Lída Rakušanová: Prezidentův reparát

19.02.2014 20:33

Svým úterním projevem v parlamentu založil Miloš Zeman novou tradici: Bylo to poprvé v historii České republiky, kdy se na začátku jako obvykle bouřlivé debaty o programovém prohlášení vlády, následované hlasováním o důvěře objevil před poslanci prezident republiky, aby přednesl projev.

Lída Rakušanová: Prezidentův reparát
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman při projevu ve sněmovně

Proč to udělal, prozradil ovšem bezelstně hned v úvodu: za své – jak to formuloval – „vánoční poselství“ sklidil kritiku, jelikož v něm údajně chyběla vize. Takže teď onu vizi, ač je – jak zdůraznil – přece obsažena v jeho knihách, v kostce zreprodukuje.

Jinými slovy, prezident Zeman se včera pokusil před veřejností o svého druhu reparát. A ač se pak zapletl do rozboru jednotlivých bodů vládního programu, věren svému přesvědčení, že výlučně jen na něm spočívá břemeno odpovědnosti za celý stát, protože to stejně nikdo jiný nesvede, přece jen se k obrysům své vize dostal.

Patrné to bylo například v okamžiku, kdy v souvislosti se svým přesvědčením o nezbytnosti investic k vytvoření pracovních míst velebil Krčína z Jelčan za jeho smělý projekt, kterým proměnil jižní Čechy v rybníkářskou oblast. Kam prezident tímto příměrem mířil, sice explicitně neřekl, ale bylo to jasné v okamžiku, kdy prohlásil, že být to dneska, měl by Krčín z Jelčan smůlu, protože by Zelení prosadili „útulné mokřady se spoustou komárů“.

Že je součástí Zemanova „snu“, jak svou vizi nazval, propojení Dunaje s Labem vybagrováním řeky Moravy, je dostatečně známo. Problém ve skutečnosti je, že s tímto plánem narazil nejen na zdejší ekology, nýbrž především na neochotu Německa spolupracovat na odpovídajících úpravách toku Labe.

Prezident Zeman odhalil i to, jak by měla v jeho snění Česká republika vypadat, když nabádal, abychom si vzali příklad ze skandinávských zemí. Tam se sice platí vysoké daně, ale zato se jim prý podařilo přežít současnou krizi celkem v pohodě. Dodat je třeba, že coby inspirace by Skandinávie mohla České republice posloužit snad jen za předpokladu, že by tady místo Čechů žili Skandinávci se svými důvěryhodnými státními institucemi a smyslem pro soudržnost.

Příklad, který by Česko naopak následovat mohlo, protože je jeho mentalitě a tradici mnohem bližší, je přitom za humny: Státem s větším příjmem na obyvatele než má Německo, s nezaměstnaností, měřeno evropskými kritérii, kolem pěti procent, s vyhlídkou na hospodářský růst těsně pod dvěma procenty a se zadlužováním nejnižším v eurozóně je – Rakousko. Proč se prezidentovi do jeho vize nehodilo, možná ještě někdy vysvětlí. Pak se mu třeba i jeho reparát povede líp než v úterý. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

RNDr. Luděk Niedermayer byl položen dotaz

bezpečnost EU

Z čeho jste nabyl dojmu, že EU zvládá řešit otázku bezpečnosti? Máte pocit, že si dokázala dobře poradit s migrační krizí, a že je připravena na tu další?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 353. Jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně

16:59 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 353. Jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně

Petr Žantovský ve svém pravidelném „Jak jsem potkal knihy“ tentokrát vybral pro májové čtení báseň o…