Lucie Priknerová: Austrálie vrací uprchlíky zpět. Může i EU?

24.06.2015 7:35

V roce 2014 přistála u břehů Austrálie jediná loď s imigranty. Na její palubě bylo 157 lidí, které australské úřady přemístily na tichomořský ostrov Nauru. O pouhý rok dříve mířilo do Austrálie 300 lodí a 20 tisíc lidí. Je model, který Austrálie použila možný i v Evropě?

Lucie Priknerová: Austrálie vrací uprchlíky zpět. Může i EU?
Foto: repro foto Youtube
Popisek: Uprchlíci, ilustrační foto

Australský model: hlídkovat a vracet

Jádrem australského řešení je zabránit byznysu s převozem přistěhovalců, aby nedošlo k humanitární katastrofě. „Jediný způsob, jak zastavit umírání, je zastavit lodě,“ řekl pro listDaily Mail australský premiér Tony Abbott. Jeho vláda také prosadila politiku, že žádný uprchlík, který připluje do země na lodi, se nemůže v Austrálii usadit.

Ochrana australských hranic stojí na operaci „Suverénní hranice“, která spočívá v hlídkování lodí vojenské policie, zastavování lodí s imigranty a jejich posílání zpět do Indonésie. Spolupracují na ní Ministerstvo pro imigraci a ochranu hranic, celní správa a australská federální policie. I když lodě dorazí ke břehům Austrálie, jsou stejně vypraveny zpět, píšeDaily Mail.

Austrálie nechtěla původně řešit situaci čistě zastavováním lodí. Labouristická premiérka Julie Gillardová v roce 2012 ustavila expertní panel, který navrhl jak tvrdá opatření, tak možnost azylu v Austrálii. Nakonec v praxi zůstala jen striktní část opatření.

Bývalá australská vláda uzavřela také dohodu se státem Papua-Nová Guinea. Austrálie zemi platí 500 milionů dolarů za provoz detenčního tábora na Manusových ostrovech. Peníze plynou také do Kambodži, která přijímá uprchlíky z Nauru, za které ji Austrálie slíbila humanitární pomoc ve výši 31 milionů amerických dolarů.

Těžké využití pro Evropu

Podle analýzy listu Financial Times je přenos australského modelu do evropských podmínek velmi obtížný. Uprchlíků je mnohem více, v roce 2014 celkem 170 tisíc lidí jen ve Středomoří.

Austrálie také kvůli svému postupu čelí kritice za porušování lidských práv a špatné podmínky v detenčních táborech. Podle profesorky Jane McAdamové Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku již dříve podobnou možnost zproblematizoval. Například v roce 2012 odmítl italskou strategii vracet lodě zpět do Libye, na které se v roce 2008 s bývalým libyjským diktátorem Kaddáfím dohodl tehdejší italský premiér Silvio Berlusconi.

Úplně jiné je i místo, kam by Evropa uprchlíky posílala zpět. Libye není Indonésie. „Když obrátíte lodě…, pošlete je přímo do nebezpečí, ze kterého uprchli,“ řekl Guardian bývalý vysoký úředník ministerstva obrany Paul Barrett. Austrálie měla u lidí, kteří často migrovali z Iráku nebo Afghánistánu jistotu, že je Indonésie nezastřelí, pokud se vrátí zpět.

Euroskop/MMR 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.