Republikáni budou mít problém s pojetím imigrační reformy. Clintonová je totiž doleva doslova potáhne, a tak chtě nechtě budou muset voličům určité řešení imigrační otázky nabídnout.
Clintonová má v současnosti obrovský časový náskok. Jelikož ji neohrožuje silný protikandidát do primárek, tak si může budovat silnou pozici už teď, zatímco Rubio a Bush přesně podle klasické americké volební poučky lavírují, protože soupeří mezi sebou.
Demokratka už na stůl eso vyložila a republikánům zbyly zatím prázdné ruce. Clintonová chce totiž 11 milionům nelegálních voličů zlegalizovat status, a jak trefně poznamenává agentura AFT, jde o populistický tah, jímž láká hispánské voliče, kteří mají dohromady deset procent hlasů a kteří jsou v imigrační politice osobně zainteresováni, protože nelegálními přistěhovalci jsou často jejich příbuzní.
AFT dodává, že podle propočtů republikána Whita Ayrese získal Mitt Romney v roce 2012 pouze 27 procent latinskoamerických voličů, zatímco v roce 2016 jich republikáni na svou stranu musí dostat 40 procent, aby vyhráli.
To, že Clintonové jde o imigranty asi do takové míry, do jaké potřebuje volební hlasy, naznačuje, jak zázračně rychle se její názory vyvíjí. V roce 2007 byla ve volební kampani, na rozdíl od tehdejšího senátora Obamy, proti tomu, aby ilegální imigranti vůbec mohli získat řidičský průkaz.
Jindy ostrá demokratka, teď podle serveru Breitbart a agentury AP říká, že chce vyjít imigrantům ještě více vstříc než Obama. Ten v roce 2014 dočasně ušetřil před deportací pět milionů nelegálních přistěhovalců, kteří pobývali v zemi více jak pět let a splňovali některé další podmínky, a dočasně jim pobyt legalizoval.
Clintonová ovšem není, na rozdíl od něj, dlouhodobou zastánkyní práv přistěhovalců a neřeší problém systémově. Až v případné povolební euforii nějakým způsobem nasytí voliče, a tím si položku imigrace odškrtne ze svého seznamu, co bude s imigranty a imigrační politikou dlouhodobě? Její postoje působí nedůvěryhodně a to není zrovna dobrý vzkaz přistěhovalcům a jejich rodinám.
Republikáni si přinejmenším nehrají na to, že by měli pro imigrační politiku zaručený recept. Důležité je, že ani konzervativní Ted Cruz, který v roce 2013 hlasoval proti návrhu otevírajícího imigrantům cestu k občanství, zdůraznil, že nechce narušit možnost přistěhovalců získat pracovní povolení.
Rubio náhle znejistěl. V roce 2013 se v Senátu snažil prosadit návrh imigrační reformy, která měla umožnit přístup imigrantů k občanství, ale poté se stáhl a začal prosazovat větší zabezpečení jižní hranice Spojených států. O větší ochranu hranic se zajímá i Rand Paul.
Jestli má mít Clintonová z někoho strach, tak je to rozhodně Jeb Bush, který prosazuje, aby imigranti žijící v zemi ilegálně měli možnost svůj status zlegalizovat, ovšem reálně také podle webu The Wall Street Journal chce, aby jeho plány měly podporu v Kongresu, na což Clintonová trochu pozapomíná. Bush sice nemá promyšlenou imigrační politiku do detailu, ale formuje svoje názory celkem citlivě a s ohledem na kontext.
Republikáni operují s pojmy pracovní povolení nebo i selektivní legální status až po legální status bez občanství. Clintonová republikánské návrhy podle Guardianu odsoudila jako nabídku „občanství druhé kategorie“.
Otázkou je, jestli ona sama je schopná svoje plány dotáhnout do konce a skutečně se o imigranty začít zajímat. Je třeba se ptát, jestli přistěhovalcům neprospěje spíše reálná možnost získat legální status než být obětí předvolebních hrátek ambiciózní Clintonové.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
