Opravdu si občanští demokraté myslí, že takto lze uspět v zápase za návrat důvěry voličů? Varovná už byla prokázaná neznalost – či nechuť znát? – kterou ohledně minulosti svého podporovatele Martina Kuby či afér modrého starosty Prahy 11 Dalibora Mlejnského předvedl před týdnem v médiích čerstvý šéf ODS Petr Fiala.
Zvláštní ukázku sebereflexe předvedl v pátečním rozhovoru pro Hospodářské noviny také někdejší místopředseda vlády a ODS Alexandr Vondra. Jeho kauza Promopro, týkající se předražení ozvučení českého předsednictví v Evropské unii a za níž již padla obvinění Vondrových podřízených, by prý nebyla, kdyby se v roce 2010 tak silně neangažoval v politickém dění. A případ Nečas-Nagyová? K němu Vondra říká: „Nevím, do jaké míry to byl mix potlačovaných frustrací, které bouchaly jako papiňák, protože mnozí lidé v policii mohli mít pocit, že je jejich práce ovlivňována. A teď najednou jako by se chtěli ukázat. Nevím, do jaké míry si do toho státní zástupce Ištvan přinesl zase svou frustraci.“
Zde už raději spekulace vlivného občanského demokrata opusťme. Ony totiž s rehabilitací stranického systému příliš nepomáhají ani další etablované partaje. Také ČSSD musela loni na sjezdu hlasovat o svých stanovách nadvakrát – kvůli velrybářům a černým duším. Teď sociální demokraté bojují s pokušením přidělovat náměstkovské posty či další vlivná místa v exekutivě zasloužilým straníkům a trafikantům. Na tendenci sešněrovat působení Nejvyššího kontrolního úřadu, a to i stranami rodící se koalice, si zase v neděli v televizi u Václava Moravce postěžoval prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
Pozadu nezůstávají ani lidovci. Jak jsme mohli zaznamenat ve sdělovacích prostředcích, přichomýtl se k nedávné schůzce předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka se sociálně demokratickým kandidátem na ministra průmyslu a obchodu Janem Mládkem, na níž se měly probírat náměstkovské nominace, i vlivný developer s kontroverzní pověstí a rovněž lidovecký sponzor Luděk Sekyra.
Především ČSSD, ANO a KDU-ČSL by měly bedlivě sledovat, zda se nezaplétají do hustých pavučin klientelistických sítí. Protože už od Václava Klause víme, že tzv. kmotři pomáhají udržovat stát a ekonomiku v chodu, je zřejmé, že se jen kvůli střídání ve Strakově akademii svých rolí a zájmů nevzdají. Spíš počítejme s tím, že řady stávajících zákulisních patronů nových vládních stran budou rozšířeny o nové kusy, které to dosud táhly s pravicovou konkurencí.
Bránit se takovému náporu bude náročné. Chaos, který provází každé vládní střídání, je ideální příležitostí, aby nejeden šibal vsunul nohu do dveří mocných. Jako by už nestačilo, že netransparentní veřejné zakázky a obsazování funkcí bez výběrových řízení si spojujeme s rádoby odbornickým kabinetem Jiřího Rusnoka.
Co neuhlídají koaliční strany a jejich kontrolní mechanismy a co nenarazí uvnitř veřejné správy, budou muset pokrýt kontroloři NKÚ, policisté, státní zástupci a soudci. Z toho důvodu je důležité nejen jim nebránit v práci, ale i pokračovat v jejich emancipaci a formálním jištění. A to přesto, že příklad ODS může ostatní strany děsit. Jenže nebudou-li krýt nepoctivost, nemusejí se bát ani toho, že by je normálně fungující stát skřípl.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
