Ceny průmyslových výrobců v listopadu klesly meziměsíčně o 0,4 procenta. Meziročně byly nižší o 3,7 procenta. Zatímco v září ceny energií klesaly meziročně o 10,1 procenta, v říjnu už o 9,1 procenta a v listopadu o 7,9 procenta. A to přesto, že průměrná cena pohonných hmot dále klesala, z říjnové hodnoty 29,59 koruny za litr na listopadových 29,14 koruny za litr. Ropa začala zlevňovat loni červenci, takže počínaje letošním červencem zkrátka postupně klesá srovnávací základna meziroční komparace.
Lze předpokládat, že tlaky na pokles cen v průmyslu neustanou ani v nejbližší době. Nejde pouze o zlevňující ropu, ale také o ekonomický útlum Číny. Ve svém spojení přispějí tyto faktory k tomu, že se ceny průmyslových výrobců v ČR udrží v nadcházejících měsících poměrně hluboce v deflačním pásmu.
Deflační tlaky v průmyslu a jejich důsledky jsou nepochybně jedním z faktorů, který Českou národní banku přiměl k posunutí předpokládaného ukončení intervenčního režimu na přelom let 2016 a 2017. Jejich zmírnění lze čekat v příštím roce, kdy se naplno projeví odeznění efektu levné ropy. Pokračující ekonomický růst spojený s citelnějším růstem mezd budou dalšími faktory, které přispěji k oslabení deflačních tlaků v průmyslu.
Česká národní banka tak i proto na svém dnešním zasedání ponechá úrokové sazby na stávající úrovni. Stejně tak bude i nadále deklarovat svůj úmysl opustit intervenční režim nejpravděpodobněji na přelomu let 2016 a 2017. Je ovšem možné, že ČNB ve svém komentáři k měnovému rozhodnutí akcentuje možnost redukce svých úrokových sazeb do záporného pásma. Zatím by však mělo zůstat jen u této slovní intervence. Hovoří pro to třeba úroveň takzvané jádrové v inflace – tedy korigované inflace bez pohonných hmot –, která v listopadu odpovídala podruhé v řadě hodnotě 1,3 procenta. To je nejvyšší úroveň od roku 2008. Takováto úroveň jádrové inflace není důvodem pro další nekonvenční měnověpolitické opatření. Navzdory tomu, že ceny průmyslových výrobců jsou hluboko v deflačním pásmu a navzdory tomu, že obecná inflace poměrně výrazně zaostává za předpokladem ČNB z aktuální prognózy.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
