Březnová inflace zaostala za očekáváním trhu i České národní banky. Ta ve své aktuální prognóze počítala o inflací o 0,6 procentního bodu rychlejší. Klíčovým důvodem citelných dezinflačních tlaků v tuzemské ekonomice jsou i nadále levné pohonné hmoty. Nafta sice během března nepatrně zdražila, zatímco benzín mírně zlevnil, avšak ve výsledku došlo v meziročním srovnání k citelnému poklesu cen. Ten je dán zejména efektem srovnávací základny, jelikož loni v březnu probíhalo krátkodeché oživení na globálním trhu s ropou, takže letošní březnové ceny se srovnávaly s přechodně navýšenou loňskou základnou.
Dalším zásadním dezinflačním tlakem je ten v oblasti potravin, zejména mléčných. V březnu došlo k nezanedbatelnému meziročnímu poklesu cen mléka, jogurtů, másla i sýrů.
Tento pokles má dvě zásadní příčiny trvalejšího rázu. První je ruský zákaz dovozu mléčných výrobků ze zemí EU, který Moskva vyhlásila jako protiopatření v souvislosti se sankcemi uvalenými během ukrajinského konfliktu. Druhou je loňské zrušení mléčných kvót EU. Tyto kvóty vedly k penalizaci těch zemí EU, které vyprodukují více mléka, než kolik byl povolený limit. Nyní, když žádné takové limity neexistují, producenti mléka nejsou ničím svazováni a na trhy proudí nadbytek mléka v porovnání se situací při existenci kvót. To opět tlačí cenu mléka a mléčných produktů dolů.
I díky slabší než očekávané inflaci se ČNB staví postupem času stále otevřeněji k možnost zavedení negativních úrokových sazeb, byť ji zatím její bankovní radní spíše odmítají, resp. naznačují, že ještě nenastaly podmínky pro uvedení takového opatření. Předpokládáme, že i jejich případná další diskuse negativních sazeb se ponese v duchu verbální intervence, tj. jejím cílem bude dále oslabit spekulativní tlaky devizových obchodníků vedoucí k posilování koruny vůči euru.
Důvodů, proč by mělo zůstat jen u verbální intervence, je více. Jedním z nich je konec propadu cen pohonných hmot, které se na svém dně ocitly na přelomu února a března. Se stabilizací cen ropy na světových trzích a po odeznění efektu zvýšené základny dojde ke zmírnění dezinflačních tlaků v tuzemské ekonomice. Další „pozitivní zprávou v rámci možností“ je z hlediska ČNB úroveň korigované inflace bez pohonných hmot, která v únoru zrychlila své tempo na 1,3 procenta, což je v rámci možností a při pokračující deflaci v eurozóně poměrně solidní úroveň.
Svým způsobem příznivě se z hlediska ČNB v březnu vyvíjí i vzájemný kurs koruny k euru. Koruna se totiž drží poněkud dále od hladiny intervenčního závazku ve výši 27 korun za euro, než tomu bylo jak v lednu, tak v únoru. Kurs koruny se dokonce v březnu ocitl na své nejslabší úrovni vůči euru od začátku loňského listopadu. Na tom nic nezměnilo ani březnové měnověpolitické zasedání Evropské centrální banky. Ta oznámila, že uvede do praxe novou sadu nekonvenčních monetárních opatření. Signalizovala však zároveň, že důraz své měnově politiky nyní položí na další a vehementnější aktivizaci úvěrových toků v eurozóně, a ne už tolik na oslabování eura. Právě tato skutečnost evidentně přispívá k tomu, že tlaky na posilování koruny nejsou v březnu tak silné, jako byly v lednu a v únoru.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
