Efekt propadu cen ropy lze dobře ilustrovat například na prognóze inflace Českou národní bankou. Ta ještě počátkem listopadu počítala s prosincovou inflací 0,6 procenta. Skutečnost však byla odlišná, když index spotřebitelských cen v poslední loňském měsíci meziročně přidal pouze 0,1 procenta. Rozdíl, 0,5 procentního bodu, lze v podstatě celý připsat právě poklesu cen ropy na světových trzích, neboť ostatní deflační faktory působící na českou ekonomiku v daném období již byly dostatečně a vlastně v plné míře známy a v prognóze zohledněny (mezi tyto deflační faktory patří letní dobrá zemědělská úroda, dopad sankcí a protisankcí souvisejících s rusko-ukrajinským konfliktem a v neposlední řadě hospodářský útlum eurozóny).
Při přetrvávajících nízkých cenách ropy bude jejich dopad na českou ekonomku ještě sílit ruku v ruce s tím, jak budou tyto snížené ceny „prosakovat“ ekonomikou (nejdříve se odrazí v nižších cenách pohonných hmot, následně případně v redukci cen průmyslových vstupů a obecně v celé širší ekonomice). Jestliže tedy ČNB počítala ve zmíněné prognóze pro první čtvrtletí roku 2015 s meziroční inflací ve výši 0,9 procenta, bude muset v další prognóze tento odhad poměrně výrazně přehodnotit směrem dolů. A to ještě o víc než o 0,5 procentního bodu (prosincový rozdíl mezi prognózou a realitou). Ceny se totiž podle všeho budou v prvním čtvrtletí letošního roku pohybovat nejvýše opravdu jen na úrovni 0,1 nebo 0,2 procenta meziročního růstu, přičemž rozhodně nelze vyloučit jejich propad do deflačního pásma.
Ceny ropy jsou přitom již nyní tak nízko, že vlastně až ani k žádnému jejich dalšímu propadu dojít nemusí a ČR se i tak ocitne v deflaci. Pokud by se cena tropy Brent pohybovala na stávající úrovni, v rozmezí od 40 do 50 dolarů za barel, delší dobu, tj. alespoň několik měsíců, propad tuzemské cenové hladiny do deflačního pásma je prakticky jistý. Nebude se však ještě jednat o začátek tzv. deflační spirály, protože pokles cen způsobený zlevněním ropy se zatím nepromítá do inflačních očekávání českých firem a domácností, a nemá tak zásadní vliv na domácí poptávku. Pokud by se tak však už prokazatelně dělo, zakročí téměř jistě Česká národní banka, která by v rámci své další intervence korunu opět oslabila, aby tak utlumila deflační tlaky. Tento zásah však ČNB podle všeho neprovede na svém únorovém měnověpolitickém zasedání, jakkoli je možné, a dokonce pravděpodobné, že na něm bude určitým způsobem signalizovat růst pravděpodobnosti takového zásahu.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
