Lukáš Kovanda: Trump ulevil České národní bance

07.01.2017 14:50

V listopadu Česká národní banka v rámci svého intervenčního režimu vydala na bránění závazku – tj. kursu české měny vůči euru nejvýše na úrovni 27 korun za jednotku jednotné evropské měny – zhruba 7,5krát nižší objem korun než v říjnu.

Lukáš Kovanda: Trump ulevil České národní bance
Foto: Archiv LK
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Oslabení spekulativních tlaků však bylo jen epizodickou záležitostí, spojenou se zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem a růstem inflačních očekávání zejména v USA. Tyto události vyústily v následný odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů i zemí typu České republiky. V prosinci už spekulativní tlaky ovšem opět zesílily a další příliv kapitálu do ČR lze čekat v tomto roce.

Loni od ledna do listopadu vydala ČNB v rámci své aktivní intervence v přepočtu necelých 370 miliard korun. Za celý předloňský rok intervenovala v objemu necelých 244 miliard korun. Vzhledem k tomu, že v listopadu 2013, při zahájení intervence, vydala za oslabení koruny zhruba 200 miliard korun, značí to, že celkově již do loňského listopadu intervenovala v souhrnném objemu převyšujícím 800 miliard korun.  

Objem devizových rezerv v držení ČNB v poměru k hrubému domácímu produktu ČR nyní odpovídá zhruba 47 procentům letošního HDP (při letošním odhadovaném růstu 2,4 procenta). To je stále z hlediska ČNB poměrně „komfortní“ úroveň. I při aktuálně pozorovaném a také vyhlíženém citelném zesílení spekulativních tlaků tak má ČNB stále dostatečný manévrovací prostor, aby závazek uhájila, byť lze při eskalaci situace čekat kritiku např. z politických kruhů. Připomeňme, že při zahájení intervenčního režimu představoval objem devizových rezerv v držení ČNB zhruba 22 procent HDP. Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny.

Vzhledem k poměrně dobrému výkonu tuzemské ekonomiky a pokračujícím přebytkům zahraničního obchodu lze ovšem čekat silný tlak na zhodnocení koruny a tím i intenzivnější aktivitu ČNB v oblasti aktivní intervence v nadcházejících měsících.

V krajním případě bude ČNB muset při opouštění závazku zavést negativní úrokové sazby, což je možnost, kterou v rámci svých jednání její bankovní rada v poslední době opakovaně diskutuje. Negativní úrokové sazby by centrální bance „exit“ mohly usnadnit. 

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

komunikace

Jak víte, že když vy teď o důchodové reformě nechcete s vládou komunikovat, že oni pak budou komunikovat s vámi? Není tohle hlavní problém, že se na zásadních věcech nedokážete dohodnout? A ještě jedna věc, s kým budete chtít vládu tvořit, když to odmítáte se SPD a evidentně se stranami SPOLU se na ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

15:22 Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

Na 1. května 2024 připadá 20. výročí našeho vstupu do Evropské unie. Náš veřejný a mediální prostor …