Socialisté a jejich různé odnože, od internacionálních až po národní socialisty se nikdy nevzdali myšlenek na formování společnosti výchovou toho správného člověka. Když to nejde jedním způsobem, zvolí druhý, třetí, prostě donekonečna se snaží prosadit svojí ideologii nového člověka pod různými převleky. Převleky různé, metody pozměněné, princip stejný, stejně jako cíl.
A zdůvodnění také stejné. Byli přeci zvoleni v demokratických volbách, je tedy to co dělají demokratické.
Pokud je dnes uspořádaná demonstrace proti postupné islamizaci Evropy, proti politice Evropské unie v oblasti imigrace lidí z islámských zemí, tak jsou demonstranti nazváni extrémisté. Kritici islámu jsou nazváni nacisté a muslimové jsou přirovnávání k Židům v nacistickém Německu. Obavy lidí z toho co se děje jsou relativizovány a kritici islámu zesměšňováni a nálepkování a nehodící se minulost je odstraňována.
Jako v současném Madridu, kde se starostkou stala kovaná komunistka a začalo docházet k přejmenovávání ulic, pojmenovaných po lidech spjatých s režimem pana generála Franca. Co na tom, že tento režim vznikl díky teroru, který nastolila ve Španělsku levice, byť zvolená v demokratických volbách? Levice, která zahrnovala celé spektrum svých odnoží. Od socialisty, přes komunisty až po anarchisty.
Stejně tak tomu je s islámem. Evropa se proti islámské expanzi, islámskému teroru bránila od osmého století. Evropané bránili svoje domovy, ženy, děti, svojí vlast. Naší předkové moc dobře věděli co je to islám, stejně jako to vědí křesťané žijící v islámských zemích. Přesto je tato minulost, stejně jako historické zkušenosti, potlačována a je zde snaha ukázat islám jako náboženství, které bylo zneužito a islám je vlastně jen obyčejná cesta k Bohu. Ne, není to pravda, a vědí to i ti, kteří to hlásají. Dokonce i na několika islámských univerzitách vzdělaný a významný český muslim Petr Pelikán to přiznává a má strach ze současné imigrantské invaze do Evropy.
Levice si však hraje na mrtvého brouka. Případně na humanisty. U nás je v tomto velice aktivní ministr spravedlnosti anebo opoziční strana TOP09. V Německu to je vidět na příkladu madam Merkelové, pod jejímž vedením se původně progresivní sociálně pravicová strana stala stranou socialistickou, snažící se změnit myšlení Němců. Pokud už socialista změní v takových případech názor, tak je to jen pod tlakem skutečnosti, že nálada ve společnosti nedává moc šancí k jeho zvolení, pokud bude zastávat názory vedoucí k destrukci společnosti. Tak změní rétoriku a po volbách bude dál prosazovat to, co chce, protože byl „demokraticky“ zvolen.
Lidé kritizující islamizaci Evropy, kritizující imigrační politiku jsou nazýváni populisté. Dost možná, protože demokracie je o populismu. Ovšem obzvláště směšně ta kritika zní od lidí, kteří by pro svoje politická koryta byli schopni zraditi vlastní ženu. Proto levičáci demokracii milují, ovšem jen do chvíle, než hrozí, že hlas lidu je odsune na okraj dějin. Pak nastolí totalitu. Protože byli demokraticky zvoleni, protože k tomu mají mandát, protože si demokraticky odhlasovali zákony jim to umožňující. Protože k dosažení cíle jsou vhodné všechny prostředky.
A tito lidé se nestydí někoho nazývat fašistou, když sami se jako fašisté chovají.
Převzato z autorova blogu martinkavka.blog.idnes.cz
Vyšlo na euportal.parlamentnilisty.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
