Takových frází slyšíme mnoho na každém rohu a není od věci se nad nimi zamyslet. Tak nějak neřešíme žádnou podstatu. Snažíme se smést následek příčiny pod koberec a už to nerozebírat. Nabrali jsme přesvědčení, že my, „chudá“ Česká republika si nemůžeme dovolit někomu pomáhat, případně pomáhat nechceme, protože není důvod. Však problémů máme vlastních dost. Ovšem je to pravda?
Tak především jsem zaregistroval argument, že běženci nejsou vůbec chudí. Mají pěkné oblečení, mají telefony a v neposlední řadě si zaplatili za přepravu do vysněné Evropy. Vycházíme z pocitu, že válkou zasažen Syřan se ráno probudil, odhodil deku z postele, prodal dům a odjel do Evropy? To by zřejmě nefungovalo. Předpokládám, že kdo ze Sýrie mohl utéct a měl na to peníze, už to určitě dávno udělal. Skutečnost je taková, že uprchlíci na svých cestách tráví i několik let. Někteří z nich strávili několik let v Turecku, Tunisu a dalších zemích, aby dále mohli pokračovat.
Nikdo z jejich příchodů nemůže být nadšen, protože několik set tisíc příslušníků jiných kultur může být podstatné riziko pro normální chod zavedeného systému. Česká společnost, alespoň ta hlasitá, vykřikuje, jak moc nějaké běžence v naší zemi nechtějí. Vůbec nesouhlasí s tím, že by tady měli být takoví lidé živení z dávek. Každopádně masy těchto imigrantů už pronikli do Evropy a naše stanovisko je víceméně chladné i přesto, že mnoho z nich uniká před občanskou válkou v Sýrii! Někteří hrdí „anti-islámisté“ nebo snad i politici tvrdí, že situaci v Sýrii musejí vyřešit tamní lidé. Není to povrchnost, chtít něco takového? Mají snad všichni občané Sýrie vzít do rukou zbraně a zapojit se do občanské války? Jak můžeme něco takového chtít? Jen proto, abychom měli s tímto problémem pokoj? Je smutné, že takovou hysterii šíří naší přední politici v čele s prezidentem Zemanem. Naši politici by měli zastávat možnosti rozumného řešení. Rozhodně nemusíme být pro kvóty EU. Já osobně si myslím, že je naší povinnosti podílet se na řešení krize, která postihuje celou Evropu a nedovolit její rozvrat, ze kterého by mohl těžit například diktátor z Kremlu.
Celá Evropská unie byla paralyzována něčím, na co, zdá se, nebyla připravena, ačkoliv se v Bruselu řešilo i to, kolik vody bychom měli použít ke splachování toalety. Ochrana vnější hranice EU nebo alespoň Schengenu tak zůstala v bodech absolutního mrazu a teď za to poneseme patřičné následky. Ekonomickým migrantům snad můžeme říci ne, ale co dělat s těmi válečnými uprchlíky? Poslat je zpět do válkou zbídačené země? Pokud tohle chceme, jsme skutečně tak dobří, jak si o sobě možná myslíme? Jestli jsme skutečný evropský „hráč,“ pak bychom měli sníst svůj koláč zodpovědnosti. Nechceme být součástí Evropy? Uzavřeme hranice? A co bude pak? Bude o našem dalším směřování rozhodovat dav extrémistů mávající s oprátkami, přitom sami pošleme třeba Syřany do války? Nebo je přehodíme jako horký brambor zase jinam, aby stejně nakonec byli odmítnuti i tam? Hlavně, že někteří z nás budou mít pokoj…
Matěj Novobilský
Chladná a temná noc. Od úst se kouří a konečky prstů rudnou následkem zimy. Na vlakovém nádraží v cizí zemi se potuluje spousta nepředvídatelných lidí. Mladá a krásná Nataša právě vykráčela z vlaku, který ji měl dopravit z Ukrajiny za studiem medicíny v Ostravě. Chvíle nepozornosti pramenící z vyčerpanosti po dlouhé cestě zaviní, že Nataša ztrácí zavazadlo, ve kterém má doklady i peníze. V okolí jen lidé, kteří o Natašin osud nejeví zájem. Z neznámého prostředí přichází člověk, který chce nádherně ženě pomoct. Ovšem není všechno zlato, co se třpytí… Je možnost volby, když vpadnete do pasti? Nebo je příliš pozdě na cestu zpět?
Kniha je dílem Matěje Novobilského, který se dlouhou dobu aktivně zajímá o život na Ukrajině, kde si i našel spoustu přátel. Autor se touto knihou snaží otevřít diskusi na téma zneužívání lidí bez sociálního zázemí, kteří se zneužití k prospěchu jiných přímo nabízejí. Podle Novobilského rozhodně není v pořádku, aby „oslabení“ jedinci sloužili s omezenými právy těm „druhým.“ Část osobního honoráře věnuje spisovatel dvěma spolkům na ochranu zvířat, neboť se jedná o velkého podporovatele ochránců těch, kteří se jinak sami bránit nemohou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
