Michal Šebek: Odchod Velké Británie je novou nadějí dosud setrvávajícím státům EU. Mohou totiž hodně získat!

27.06.2016 8:35

Doslova celý svět oblétla v sobotu ráno informace, jež avízovala rozhodnutí Britů opustit evropské společenství. Po čtyřiceti letech došla právě Velké Británii s Evropskou unií veškerá trpělivost. A je tak čemu se divit, když celá unie a její vedení se stále více chová jak novodobý diktátor?

Michal Šebek: Odchod Velké Británie je novou nadějí dosud setrvávajícím státům EU. Mohou totiž hodně získat!
Foto: archiv tan
Popisek: Brexit

Ačkoliv se tak ještě ve čtvrtek zdálo, že k odchodu země nejspíše nedojde, realita se ukázala zcela jiná. Zatímco tak příznivci „brexitu“ slaví a užívají nezávislosti na evropském diktátu, který představuje především názor Francouzů a Němců, odpůrci odchodu smutní a zkoušejí všemožné tahy, pomocí nichž by mohli vše změnit tak, aby země zůstala nadále v unii. Zcela však zbytečně…

Velké Británii odchod zajistil svobodu a volnost bez bruselského diktátu

S odchodem Velké Británie se proto začíná pomalu skloňovat ve všech možných směrech negativ, jejž s odchodem přijdou. Lidé jsou z médií strašení hrůznými až katastrofickými názory politiků o tom, jak země skončí v úpadku a bídě. Jaká je ovšem pravda? Hrozí Britům skutečně takový konec nebo svým odchodem spíše získají?

Na první pohled je jasné, že odchod bude pro tuto zemi poměrně bolestivý, komplikovaný a problémový. Přesto však na jeho konci Británie jen získá. A ne málo! Po čtyřiceti letech se opět stane svobodnou zemí, která si bude sama rozhodovat o ekonomice, imigraci, průmyslu a dalším. Země již nebude závislá na arogantním bruselském diktátu, který jim nekontrolovaně do země stěhoval nelegální migranty a přikazoval, jak mají správně žít, hospodařit, myslet. Již dále tak nebudou muset dodržovat nejrůznější stupidní kvóty, které Brusel svým zemím přikazuje. Ale to hlavní co Británie získá, je svobodnou legislativu, která není zatížena nařízeními a nejrůznějšími zákony vyprodukovanými z centrály „od stolu“!

Odchod Velké Británie přinese ostatním unijním zemím naději. Ty tak mohou Bruselu ukázat, kdo je tím pánem!

Ačkoliv tak Britové v první fázi na svůj odchod mohou zčásti doplácet zejména tím, že dojde k poklesu hodnoty libry a možnému odlivu turistů, situace se zakrátko jistě zlepší, neboť právě nízký kurz zemi zajistí větší cestovní ruch a atraktivitu v očích zahraničních turistů. Odchod Británie však přináší velká pozitiva také stávajícím zemím celé unie, které díky tomu získají zcela novou naději ve vyjednávání a upevnění svého postavení uvnitř samotného spolku. Vše tak záleží vlastně na politicích a čelních představitelích jednotlivých států, jaký tlak budou schopni nyní vůči unii vyvíjet, stejně tak do jaké míry budou politicky silní prosadit své národní zájmy. Koneckonců facka, kterou Velká Británie unii tímto dala, naznačuje, že v očích britské veřejnosti politika vedení celé unie ztrácí hodnotu. A právě na tomto faktu mohou stavět ostatně i další členské země. To je ten skutečný triumf, který stávající sedmadvacítka zemí má ve svých rukách vůči vedení unie. Stačí tak jen tyto karty správně vhodit do pomyslného ringu.

Tak dlouho Brusel diktoval, až některým došla trpělivost...

Není přece žádným tajemstvím, že již v dalších zemích roste nespokojenost s politikou Evropské unie, kterou reprezentuje především německá kancléřka Merkelová, která donedávna více než tlačila k prosazení nelegální migrace. Již mnoho měsíců sama unie setrvávala v nečinnosti, zatímco hordy ekonomických migrantů se hrnuly do Evropy. A i tento fakt napomohl k tomu, proč mnoho zemí má na celou unijní politiku negativně spadeno. Vždyť co z Bruselu přichází? Mizerná nařízení, zákony a diktatura, která pouze omezuje jednotlivé státy. A komu by se tohle stále líbilo tolerovat?

Není se tak čemu divit, že již ostatní země a tamní obyvatelé začínají více přemýšlet nad podobným krokem, který učinila Británie. Vždyť již Holandsko, Francie, Itálie a další země mají nakročeno k tomu, aby co nevidět i u nich byla prosazena podobná referenda. A je přece jasné, že některým unijním politikům se to vůbec nelíbí, neboť by jim tak hrozilo veřejné vyjádření nedůvěry ze strany široké světové veřejnosti. Referenda jsou totiž často tím pomyslným zrcadlem, jež ukazuje, co si obyčejní lidé myslí…

Není nakonec ten nejvyšší čas, aby unie začala dělat skutečnou proaktivní politiku, která bude členským zemím dávat tolik očekávanou svobodu, prosperitu, možnost svébytnosti a suverenity? Zatím se tak vůbec nestalo. Spíše naopak!

Doposud totiž unie a její čelní představitelé zaujímali postoj diktátorů a jakýchsi „dobyvatelů“, kteří si mysleli, že země budou tiše skákat tak, jak oni pískají.

Nebudou! Silní Britové to nyní jasně dokázali. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

komunikace

Jak víte, že když vy teď o důchodové reformě nechcete s vládou komunikovat, že oni pak budou komunikovat s vámi? Není tohle hlavní problém, že se na zásadních věcech nedokážete dohodnout? A ještě jedna věc, s kým budete chtít vládu tvořit, když to odmítáte se SPD a evidentně se stranami SPOLU se na ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

15:22 Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

Na 1. května 2024 připadá 20. výročí našeho vstupu do Evropské unie. Náš veřejný a mediální prostor …