Nejen na tomto serveru, ale veřejně s Ukrajinci mluvil o netrpělivosti rovněž na bezpečnostním fóru, které se konalo 15.dubna v Kyjevě. Pohrůžku vnímá nový ukrajinský premiér Vladimir Groisman, který v reakci na Američanův projev prohlásil, že by reformy měly být urychleně provedené, jinak skutečně hrozí odvrácení Západu od Ukrajiny.
Steven Pifer, který je dnes ředitelem pro vyzbrojování vlivného think-tanku Brookings Institution, ( zabývá se ekonomickými studiemi a zahraniční politikou) dal Ukrajině ještě naději a konstatoval, že tato země je stále pro Američany zajímavá bez ohledu, jaká vláda bude v USA po roce 2017.
V rozhovoru americký expert na země bývalého Sovětského svazu uvedl názor, že dohoda Minsk-2 nebude realizovaná a tvrdí, a to ze strany Ruska. Své stanovisko opírá o domněnku, že Moskva chce nadále živit konflikt v Donbase, a to ve formě „zmražené nebo mírně zmražené“, aby měla šanci na Kyjev vyvíjet tlak.
Navíc, podle Pifera, k tomu přispívají sami političtí představitelé Luhanské a Doněcké lidové republiky, kteří nemají zájem na obnovení ukrajinské suverenity, i když dohoda Minsk-2 s obnovením suverenity počítá. „Jde přitom o jediný politický výsledek, kterého bylo v Minsku dosaženo. Proto nezbývá než tuto dohodu takto realizovat, ale přitom existuje velmi malá očekávání pozitivního výsledku,“ říká Steven Pifer. Další negativum vidí v tom, že se v těsné blízkosti linie příměří stále nachází těžké zbraně a přitom od podpisu smlouvy uběhlo již 14 měsíců.
Steven Pifer dále rozvíjí teorii o ruském tlaku na Ukrajinu a tvrdí, že Rusko během letošního roku bude více či méně využívat vojenské síly, aby místním vládám ztížilo provádění reforem a komplikovalo tím proces implementace vládních smluv týkajících se přidružování Ukrajiny k EU. „Moskva bude kalkulovat s možným vojenským tlakem na Ukrajinu, ale tlak nebude velký a bude jej regulovat z obavy, aby Západ nezvýšil tlak pomocí sankcí. V každém případě nechává Rusko situaci otevřenou,“ uvedl americký expert.
Další bývalý velvyslanec na Ukrajině John Herbst doporučoval dodat Kyjevu americké zbraně, s čím souhlasí také Steven Pifer a vyjádřili to oba v článku časopisu National Interes. Upozorňují ale na stanovisko Bílého domu, které formuloval v roce 2013 prezident Barack Obama v rozhovoru s Jeffrey Goldbergerem, kdy upozorňoval na jistou opatrnost a zdrženlivost: „Ukrajina leží v hlavním zájmu Ruska, ale to neplatí pro USA. Ukrajina není členem NATO, to znamená je pod ruskou dominancí a my si musíme pečlivě ujasnit, co je naším hlavním zájmem a za jaké situace bychom byli ochotní jít do války.“
Jak Herbst tak i Pifer jsou pro vyzbrojení Ukrajiny a před rokem se pokoušeli přesvědčit Bílý dům o této nutnosti, včetně vyzbrojení protitankovými zbraněmi. V rozhovoru pro server liga.net Pifer míní, že jedině zřejmě v případě masivní ruské agrese proti Donbasu by Washington mohl změnit názor a poskytl by Ukrajině obranné zbraně. „Pokud však tato situace nenastane a bude pokračovat současná situace, tak dnešní americká vláda nebude Kyjev vyzbrojovat, byť by Ukrajina byla ochotná za zbraně platit a nechtěla je darem, jako se to stalo v případě Estonska,“ tvrdí Pifer a chápe Obamovy názory a způsob uvažování.
Únava z Ukrajiny a hrozby pro ni
Než úvahy o možném (ne)vyzbrojování Ukrajiny jsou podstatnější okolnosti, které vedou Západ k tomu, že začíná být Ukrajinou unaven. „Mám obavu, že únava již začíná. Během posledních měsíců převažuje vnímání, že se Ukrajina utápí v politické krizi. Pokud potrvá pomalé tempo reforem, Západ se začne ptát, zda je Ukrajina schopná sama si své problémy vyřešit,“ říká Pifer a vyslovuje určitou naději v ustanovení nového premiéra. I přes tuto únavu si Pifer nemyslí, že by Západ hodil Ukrajinu přes palubu, ale trvá na svém názoru, že nezačnou-li ukrajinské reformy, bude negativní vliv na západní politiky přetrvávat. „A bude to velmi špatné pro Ukrajinu,“ dodává americký expert.
Když mluví o hrozbách pro Ukrajinu, sice hovoří o nebezpečí krize kolem Donbasu, ale vzápětí převede hovor opět na to, že Ukrajina musí provést reformy: „Finanční prostředky by měly být dávány jen na konkrétní účely, což znamená, že určitý balík peněz bude vystaven za předpokladu, že se určitá věc bude realizovat. Západ musí Ukrajinu tlačit do reforem.“
Změny v americké politice?
S ohledem na očekávané povolební změny v americké administrativě nedává Steven Pifer Ukrajincům velké šance na to, že by se o jejich zemi v USA zvýšil zájem. Tvrdí, že americká prezidentská kampaň je především zaměřená na domácí záležitosti, méně již na Rusko, a tudíž ještě méně na Ukrajinu. „Z mého pohledu na prezidentské kandidáty, s výjimkou jednoho, existuje poměrně jednotný názor na Rusko a Ukrajinu. Podpora Ukrajiny je postavena na konsensu a míře oblíbenosti u obou stran jak u republikánů tak i demokratů. Co se týče Trumpa, nelze nic u jeho zahraniční politiky předvídat, ale myslím si, že zvolen nebude. Ukrajinci by se ale měli sami sebe ptát, co bude nový americký prezident v roce 2017 dělat, když si přečte seznam všech problémů. Jestliže se Ukrajina bude nadále utápět v politické krizi, tak je reálné, že se rozhodne přenechat péči Evropanům. Dojde-li potenciálně k úspěchu reforem, stane se Ukrajina pro Bílý dům zajímavou,“ říká Pifer.
Americký expert, jak vyplynulo z rozhovoru, nedává Ukrajině žádnou šanci ani v případě, kdy dojde k jednání s Ruskem o otázkách kontroly zbrojení. Nepřipadá do úvahy možnost vložit ukrajinský konflikt do jednacího balíčku. „Modernizace amerických strategických jaderných sil začne až v roce 2020-21, jde o velice významný proces, který překračuje potřeby USA a bude finančně vyčerpávající. Zisk z této strategické výhody bude ale využit k jednání o doplňkových dohodách o kontrole zbrojení, případně k vyjednávání o nestrategických jaderných zbraních. To umožní rozšířit okruh zbraní, které budou moci být zahrnuty do smlouvy. Nejsem si však jistý, zda lze problematiku modernizace amerického jaderného arzenálu aplikovat jako nástroj nátlaku v krizi mezi Ruskem a Ukrajinou. Myslím, že tyto otázky jsou si velice vzdálené,“ tvrdí závěrem rozhovoru Steven Pifer.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
