„Zbraně začneme vyvíjet, pokud nebude Rusko a Čína souhlasit s novou dohodou,“ uvedl dále Trump.

V roce 1987 tehdejší americký ministr zahraničních věcí Schultz prohlásil, že NATO zastaví rozmisťování jaderných raket středního a kratšího doletu v západní Evropě (jde o rakety s doletem 500 až 5 tis. km). Sovětská strana tehdy započala s odsunem prvních raket ještě před vstupem smlouvy v platnost v únoru 1988.

Nyní USA obviňují Rusko, že vyvíjí nové střely s plochou dráhou letu. Přitom protiraketový systém Aegis, který nahrazuje rakety s plochou dráhou letu je nasazen v Rumunsku a má být rozmístěn v Polsku, kdy nelze vyloučit ani využití samotných antiraket SM-3 (viz ). Navíc americká armáda využívá v různých variantách rakety MGM-140. Rusko pro změnu má ve své výbavě raketový systém Iskander s možností zásahu od 500 a více km.

Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton odjel do Moskvy vysvětlovat americké stanovisko a dnes jedná s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a šéfem bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem. Je zřejmé, že pohled na rakety kratšího doletu a jejich využití se od devadesátých let minulého století značně změnil. S největší prřavděpodobností končí éra přestávky ve vyzbrojování a začíná nová éra závodů.

Je to ale Bolton, který se stal v USA předmětem kritiky po Trumpově prohlášení, na které reagoval ostře republikánský senátor Paul Rand a na twitteru napsal: „To je důvod, proč prezidentova poradce Johna Bolta není třeba pouštět do blízkosti zahraniční politiky. To, co se odehrálo, vymaže desetiletí bilaterárních kontrol ozbrojování ustanovených za dob Reagana. Měli bychom usilovat odstranit problémy spojené s touto dohodou a dostat se k pokroku.“

Jak reagovalo Rusko

Člen Výboru pro obranu a bezpečnost Svazu Ruské federace Franc Klincevič uvedl, že s tímto krokem se dalo více méně ze strany USA počítat a pro agenturu Tass uvedl, že ultimáta jsou pro Rusko nepřijatelná a nekonstruktivní: „ Ve skutečnosti USA chtějí, jako za dob Studené války, aby začaly závody ve zbrojení, na což odmítáme reagovat.“

Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová odmítla tvrzení USA, že ruské rakety 9M729 údajně překračují parametry dohodnuté ve smlouvě.

Předseda zahraničního výboru Dumy Leonid Slutský projevil ještě větší obavu než ostatní a uvedl: „Z tohoto hlediska může dojít ke zpochybnění dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní - START-3, což naprosto ochromí celý režim nešíření a odzbrojení na naší planetě“. Připomeňme, že tato dohoda byla uzavřená 8. dubna 2010 v Praze mezi ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem a americkým protějškem Barackem Obamou. (START - Strategic Arms Reduction Treaty je dohoda o snížení počtu strategických zbraní).

Senátor Alexej Puškov, předseda výboru ruské Rady federace pro informační politiku, se americkému kroku vysmál, když řekl, že vystoupením USA z dohod o jaderných zbraních způsobí, že Američané budou zranitelnější: „Amerika nebude znovu velkou ("great again"), ale bude naopak znovu více zranitelná ("more vulnerable again"), neboť USA v této oblasti nemohou dosáhnout převahy. Jde o nebezpečnou domněnku a Trump by svůj názor měl přehodnotit.“

Ruská média v této souvislosti píší o tom, že se tímto krokem USA snaží udržet pozici světového hegemona.

Nová americká jaderná doktrína

Vše toto je staršího data, a to ze začátku letošního roku. Vzpomeňme si na úvahu Pentagonu o nové jaderné doktríně, která by Rusko odradila od jakéhokoliv útoku. Newsweek psal: „Je-li to potřeba, Spojené státy by měly být schopny vyvinout a nasadit nové (jaderné) prostředky k zastrašování a dosažení svých cílů, když v případě odstrašování to nepřinese očekávané výsledky, pojistit se proti nejistotě.“ Potvrzuje to list The Guardian: „Vývoj nové jaderné hlavice s nízkým výkonem, která by byla použitá k vypuštění na moři, je motivován skutečností, že pokud vznikne konflikt mezi Ruskem a NATO, Rusko použije své taktické jaderné zbraně v raných fázích války, aby kompenzovalo relativní slabost svých konvenčních ozbrojených sil.“

V té době také náměstek ministra obrany pro politiku jaderné a raketové obrany Robert Soofer přišel s návrhem, aby Rusko řešilo nerovnováhu v oblasti nestrategických jaderných sil výměnou za to, že USA omezí nasazení raket nebo zničí zbraně s jadernými hlavicemi u svých ponorek – tzv. SLCM Submarine-launched cruise missile.

Americký ministr obrany Jim Mattis tehdy v Pentagonu řekl novinářům: „Zajištění nešíření nukleárních zbraní musí být řešeno z pozice přesvědčování.“ Pochopitelně tím byla myšlena silová pozice a nyní s Trumpovým prohlášením došlo k uskutečňování tehdy přijaté taktiky včetně nové americké jaderné doktríny.

V tomto ohledu je průkazný rozhovor náměstka ministra zahraničí pro politické záležitosti Thomase Shannona pro ruský list Kommersant, když přiznal, že USA pracují na vývoji nových zbraní středního doletu: „Přestože se stále snažíme o diplomatické řešení otázky porušení ustanovení smlouvy Ruskem, Spojené státy také začínají usilovat o možná vojenská řešení pro vytvoření středního raketového systému, pokud Rusko nezačne dodržovat ustanovení Smlouvy INF.“

Vojenský expert Alexej Leonkov k této tématice uvedl, že Rusko nepracuje na vývoji raket krátkého a středního dosahu a ani neexistují výzkumné a vývojářské práce: „Vše co děláme, je transparentní a poskytujeme informace Američanům. Mimoto existuje smlouva o otevřeném nebi a NATO může provádět pozorovací lety. To znamená, že jsme všemu otevření. Jde však o to, že existují informace od různých bloggerů, kteří šíří informace, že Rusko porušuje dohodu INF. Tyto informace jsou z určitých důvodů pro Spojené státy důkazem.“

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.