„Jestliže Rusko a USA se dokázaly domluvit na řešení chemických zbraní Sýrii, měly by se také domluvit na definitivním řešení urovnání syrského konfliktu,“ říká například v uvedeném rozhovoru Šimon Peres. Jednou z dalších klíčových myšlenek izraelského politika je, že Vladimir Putin není v žádném případě nepřítelem Evropy. Peres se s ruským prezidentem setkal již několikrát a říká: „Chápu, že Putin si ve skutečnosti ve své duši nepřeje boj s Evropou, ale naopak by se rád stal její součástí.“
Co se týče Sýrie, uvádí: „Myslím si, že Rusko a USA by měly bez ohledu na vzájemné obviňování se usmířit a společně jednat na vyřešení situace v Sýrii, a to bez ohledu na to, jak se vše interpretuje a bez ohledu na to, pod kterou vlajkou obě země jednají. Pro Rusko za současné situace je velice drahé zde bojovat, a když se podíváte na USA z pohledu volební kampaně, vidíte, že na tom Američané také nejsou nejlépe. Stejně obě země nevyřeší své problémy, aniž by došlo v Sýrii k mírovému urovnání.“
Dále poznamenal, že si nemyslí, že by obě země vedli hloupí politici a za příklad řešení dřívější kritické situace mezi Ruskem a USA poukázal na kubánskou krizi v roce 1962 a na reset vztahů USA-Rusko v roce 2011. Co se týče USA, kritizuje skutečnost, že Američané vše berou z aspektu politiky? Podle Perese je zapotřebí nenechat se zmást politikou a kombinovat sofistikovaný vědecký pohled a morálku.
„Myslím si, že ani Moskva ani Washington si nepřejí válku. Jejich politici musí mezi sebou soupeřit proto, aby přesvědčili své občany, že jsou to právě oni, kdo stojí na správné straně. Vše se dříve točilo jen kolem dvou předních lídrů světa – ruského a amerického. Jejich přáním bylo přesvědčit, že jejich politický systém je nejlepší na světě. Ani studená válka se nekonala z důvodů územních, nerostného bohatství a kapitálu. Když jste nechtěli bojovat, tak jste přinejmenším museli bránit své území. Nyní vše opanovala věda a ta nezná hranice a vědecký úspěch nikoho neutiskuje a nebere bohatství. Vše je dnes ideologický problém – demokracie a práva na rovnost,“ říká Šimon Peres. Vzpomněl na sny Nikity Chruščova, kdy sliboval, že vnuci budou žít v komunismu a na druhé straně připomněl tehdejší sny USA o vítězství demokracie. K tomu Peres dodal, že právě demokracie do určité míry prohrála.
Bývalý izraelský vrcholný představitel byl oceněn Nobelovou cenou míru za úsilí o dosažení míru na Blízkém východě. V současné době jsou však mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci zablokovány. To, co Peres hodnotí na tehdejších politických rozhovorech je, že se tenkrát podařilo dosáhnout dohody s Egyptem a Jordánském. „Tyto dvě dohody jsou dodnes beze změny platné a umíte si představit, jak by situace na Blízkém východě vypadala, kdyby k nim nedošlo. Snažili jsme se o domluvu s Palestinci, ale neexistovala shoda,“ uvedl k minulosti Peres.
Na dotaz možného smíru mezi Palestinci a Izraelem za současné situace, kdy je premiérem Benjanim Netanijahu, který vždy nevolí diplomatické výrazy, se Peres zastal současného premiéra: „Nevěřím tomu, že bylo možné, aby jeden člověk mohl zabránit mírovému procesu. Stejně si tak nejsem jistý, zda něčeho může dosáhnout pouze jeden osamocený politik. Netanijahu nabízí řešení pro obě země, a to s návrhem ´dva státy a dva národy´. Říká, že si přeje mír. Možná, že jeho způsob dosahování míru, ale není nejlepší, to neznamená, všeho nechat. I když se hned nedosáhne mírového řešení, tak už jen to úsilí o něj je součástí míru.“
Co se týče Islámského státu Peres si myslí, že tato teroristická organizace nebude mít dlouhého trvání, neboť postrádá jakýkoli smysl. „Vůbec se nejedná o stát, ale uskupení, které hodlá vést jakoukoli válku a nyní proti křižákům. Nejraději bych jim vzkázal – umoudřete se, poněkud jste zaspali. Jak můžete vyhrát proti křižákům,“ podivuje se nad myšlenkami IS Peres a dodává, že v boji proti IS může být nápomocná výchova a pokrok. Být muslimem znamená podle Perese především mít vyznání a tvrdí, že „problém je v tom, že mnozí teroristé si dávají nálepku muslimové.“ „Musíme být nápomocní tomu, aby mladší generace Arabů a další muslimů ve světě měli užitek z toho, co skýtá doba vědeckého pokroku.“ Na adresu syrského prezidenta Bašára al-Asada uvedl, že si myslí, že si nepřeje mír a že je třeba zabránit jeho dalšímu působení.
Na okraj zmiňme Peresovo vzpomínku na setkání se spisovatelem Solženicinem, čemuž v rozhovoru věnoval dost času. Perese zaujalo to, že slavný spisovatel na jeho dotaz, co spojuje Rusy a židovský národ, odpověděl nejprve poměrně složitým výkladem o lásce a nelásce mezi Rusy a Židy. Nakonec řekl, že je spojuje láska k inteligenci. Na to se Peres zeptal Solženicina, jaký vidí rozdíl mezi intelektuálem a inteligencí. Spisovatel odpověděl: „Intelektuála charakterizuje jeho vztah ke slovům, zatímco inteligenta jeho vztah k lidem.“ K tomu Solženicin dodal, že Rusům i Židům je bližší vztah k inteligenci a slova zůstávají jen slovy.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
