Jaký je důvod, že z arabských zemí si vybírají pouze chudé Jordánsko, Libanon, jen malá část pak emigruje do Iráku a Egypta. Ještě zmiňme Turecko jako převážně muslimskou zemi, kam ve velké míře Syřané odchází. Velká část si jich to namíří rovnou na severozápad do Evropy.
V zemích Perském zálivu mohou Syřané žádat o turistické vízum nebo dokonce o pracovní povolení. Ovšem byrokratický postup je velice složitý. Bez víza mohou Syřané cestovat pouze do Alžírska, Mauritánie, Súdánu a Jemenu.
Nutné vzniká otázka, proč se tyto bohaté státy, které jsou nejblíže Sýrie, nechopí hostitelské role. O těchto zemích se ví, že nechtějí Syřany k sobě pouštět, že se brání vydávat jim víza a raději syrským utečencům posílají finanční pomoc. Emiráty například financují uprchlický tábor pro desetitisíce Syřanů v Jordánsku nebo Saudská Arábie a Katar posílají peníze, jídlo a ošacení. Celkem tyto bohaté země vynaložily na uprchlíky 900 milionů dolarů, ale ve rovnání s EU je to méně, neboť ta již utratila na uprchlíky 2,4 mld. dolarů.
Arabové sami řeší problém na sociálních sítích
„Proč musíme utíkat z oblastí našich muslimských bratří, když ti by spíše měli převzít odpovědnost, než lidé v zemích, kteří jsou popisováni jako bezvěrci?“ A jiný uživatel odpovídá. „Přísahám na Všemohoucímu, že jsou to právě Arabové, kteří jsou bezvěrci.“ K tomu se na arabských sociálních sítích šíří karikatura ze saudského deníku Makkah. Diskuze na sociálních sítích a celé skutečnosti si všímají také média v Perském zálivu.
„Pokud se pokusíte vstoupit nebo vplížit a chytí vás, budete okamžitě ze země vyhozeni," říká Joshua Landis, který je šéfem Centra pro studium Blízkého východu Oklahomské univerzity (viz). Vzápětí vysvětluje důvody. Tvrdí, že bohaté země Perského zálivu jsou přecpané cizinci, kteří zde pracují. V Kataru je to například 85 procent a v Kuvajtu sedmdesát. Většinou jsou to zahraniční dělníci z jihovýchodní Asie a Indie. Arabové mimo Perský záliv představují zde převážně středně kvalifikované pracovníky z oblastí, jako je školství nebo zdravotnictví. To ale saúdskoarabské a kuvajtské vládě nevyhovuje, protože v těchto oborech se snaží preferovat domácí zaměstnance. Podle Landise v těchto zemích panuje strach, že by se cizinci zde mohli chopit vlády. Není divu, že Kuvajt již v roce 2012 začal snižovat počet cizinců, který by se měl snížit až o milion. Další obavou těchto zemí je strach z mladých lidí, kteří činí většinu syrských uprchlíků. Vědí, že mládež fandí „arabskému jaru“, což by mohlo napomoci k vypuknutí revoluce také v bohatých zemích Zálivu.
Dalším faktem je, že země Perského zálivu nejsou signatáři úmluvy OSN o uprchlících z roku 1951, která definuje jejich práva a povinnosti signatářských zemí k uprchlíkům.
Historická šance Arabů
V bohatých zemích Perského zálivu jsou však i jiné hlasy. Připomínají například pomoc Sýrie, kdy při irácké invazi statisíce Kuvajťanů přijalo pomoc od Saddáma Husajna. Tehdy syrská vláda poskytla kuvajtským běžencům pronájem i zdarma bytových domů. Profesor politologie z Emirátů Abdul Khaleq Abdulla volá po jedinečné historické úloze arabských zemí a připomíná utrácení peněz na vysoké vojenské rozpočty zemí v Perském zálivu ( viz ). Politolog také připomíná závazky těchto zemí: „Státy Perského zálivu tvoří nejvlivnější blok v rámci Ligy arabských států. Síla těchto zemí se dala poznat v roce 2011, kdy lobovaly za pozastavení členství Sýrie v Lize a odsouhlasily intervenci OSN v Libyi. S touto velkou mocí je ale také spojena i velká zodpovědnost. ´Gulf´ si musí uvědomit, že nastal čas změnit politiku v přijímání uprchlíků ze Sýrie. Je to morální, etický a odpovědný krok.“
K nejnovější iniciativě, staré dva dny, patří nabídka egyptského miliardáře Naguiba Sawirise, který by chtěl pomoci v uprchlické krizi tím, že koupí pro syrské uprchklíky ostrov od Řecka nebi Itálie. Na ostrově by v dočasných ubytovnách byly ubytovány statisíce uprchlíků. Ty by pak Sawiris zaměstnal při výstavbě nemocnic, škol a bytů. Viz zpráva na severu Daily Mail i jinde.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
