Monozí dokonce trvdí, že USA jako velký producent GMO vidí v České republice pro Evropu trojského koně a jsou předkládány určité důkazy, jako je například společná konference českých a amerických farmářů v roce 2009 v Praze ( viz). Český postoj k GMO nedávno vysvětloval v rozhovoru pro Literární noviny prof. Jaroslav Doležel, vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Tvrdí, že „odpor vůči GMO je založený na neinformovanosti a kampaních odpůrců, které bývají obvykle založeny na polopravdách." Obhajobu GMO pak vidí „v možném budoucím kritickém nedostatek potravinu a hladu, který vyvolává politickou nestabilitu a může mít například za následek migrační vlny." Jako záruku, že nedojde k negativnímu účinku GMO na člověka překládá to, že se „vnesená dědičná informace nemůže šířit mimo konkrétní GMO plodinu."
Zastáncem technologie GMO je také senátor, bývalý předseda Agrární komory Jan Veleba, který prohlásil: „Pokud jde o biotechnologie a GMO potraviny, Evropa žije v „době temna". Zatímco Spojené státy, Mexiko, Kanada, Čína nebo Jižní Amerika tyto technologie využívají, v Evropě o tom nelze ani diskutovat. Když se někdo na Copě (Copa-Cogeca – sdružení evropských zemědělských svazů; pozn. red.) odváží nastolit problém GMO potravin, přál bych vám vidět vystoupení Španělů, Italů, Řeků nebo Rakušanů. Ti všichni jsou schopni se rozčílit tak, že to vypadá, že každou chvíli dostanou infarkt. "
To je však český názor a řada států EU si o vlivu GMO myslí něco jiné. Dokonce letos v lednu američtí aktivisté koupili celou stránku v londýnských Times a plakátová místa v Londýně, aby varovali Evropu před GMO (dopis můžete číst ZDE ). Naopak letos v lednu přijeli do Bruselu orodovat pro GMO Bill a Melinda Gatesovi a poukazovali na hlad v Africe, kdy GMO má vyřešit problém (viz obrázek nahoře z bruselské diskuze o GMO). Evropská komise rozhodla šalamounsky a nechala půlroční lhůtu pro rozhodnutí jednotlivých zemí, jak se k tomuto problémů postaví. Ve svém materiálu uvádí, že je „nutné provést změny odrážející veřejné mínění a umožnit, aby mohly vnitrostátní vlády více promlouvat do využívání GMO, jež povolila EU pro výživu zvířat (krmiva) nebo k lidské spotřebě (potraviny). Komise na základě tohoto přezkumu navrhuje, aby byly příslušné právní předpisy změněny tak, aby členským státům dávaly větší svobodu omezovat nebo zakazovat používání GMO, které povolila EU, v potravinách nebo krmivech na svém území."
K uvedenému limitnímu datu 3.říjnu tohoto roku je stav takový, že v zemích EU se proti GMO chtějí zákonem postavit více jak polovina ( viz ): Bulharsko, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Řecko, Severní Irsko, Skotsko, Slovinsko, Wales a Valonsko (část Belgie a Lucembursko).
Zákaz se vztahuje na celkem sedm geneticky modifikovaných kultur kukuřice, u který se čeká na jejich schvalování. Nevztahuje se ale na obilniny výrobce Monsanta, což je jediná obilnina GMO, která je nyní v Evropě povolená k pěstění.
Spekuluje se o tom, že i přes zákazy v některých zemích EU dojde k soudním sporům a navíc se očekává útok aktivistů bojujících proti GMO, kteří tvrdí, že nová legislativa umožní ovlivňování obilovin geneticky modifikovaných v Evropě, která se jim zatím brání. Dále se očekává ofenziva Anglie se Španělskem, které čekají na povolení pěstování modifikovaných obilovin, neboť chtějí zahájit jejich produkci. Údajně země jako je Francie, Rakousko a Německo jsou natolik vlivné, aby jim v tom zabránily. Pamatujme na silné uskupení supermaketů EU, kde většina je německých, které jsou silně proti (viz tzv. Sojová deklarace z roku 2013).
Problém dovozu
Evropská komise se nepotýká s jediným problémem jako je zákaz pěstování GMO v jednotlivých zemích, dalším a větším problémem je jejich dovoz. Do EU se jich dováží velké množství, které se zatím používají pouze jako krmivo nebo k průmyslové výrobě a nikoliv jako potravina pro lidi. Evropská komise naprosto neočekávaně začátkem roku navrhnula prodloužit platnost režimu dovozu obilovin GMO vypěstovaných mimo EU. Vyvolalo to velký protest aktivistů a zatím otázka dovozu nebyla vyřešená.
Alexander Doring, generální tajemník Federace evropských výrobců krmiv nedávno prohlásil, že zemědělci jsou velmi závislí na dovozu GMO obilovina a že 80 až 86 procent krmiv pro dobytek v Evropě obsahuje složky GMO. „Jakýkoli scénář o zákazu GMO může narušit současný řetězec v produkci, ať je řeč o konvenční výrobě potravin nebo té, která neobsahuje GMO," prohlásil Doring s tím, že zákaz dovozu GMO by znamenal velké změny v logistice, což zpětně vyvolá vysoké náklady ve výrobě potravin.
Jean-Claude Juncker, když se v roce 2014 stal předsedou Evropské komise si do svého programu předsevzal reformy týkající se GMO. Tehdy prohlásil, že nelze GMO schvalovat, neboť většina členů EU je proti.
Ze všeho vyplývá, že teprve začíná velký právní boj o (ne)schvalování GMO obilovin. Jednotlivé státy podaly své návrhy na řešení problému a zřejmě vše skončí řešením sporu u Evropského soudu. Spor se však povleče roky.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
