Účast podle ruského ministra přislíbilo již devět zahraničních armád. S pěti armádami počítejme jako členy Organizace Smlouvy kolektivní bezpečnosti: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Mezi dalšími přihlášenými jsou také vojska Indie, Číny a Ázerbájdžánu.
Z politiků, kteří přislíbili svoji účast mimo českého prezidenta, se pozornost upírá zejména na představitele asijského kontinentu, jihoafrického prezidenta Jacoba Zumu nebo řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Je to také příležitost pro setkání nejvyšších představitelů zemí BRICS (Brazílie, Indie, Čína, Jižní Afrika a Rusko). Rovněž se ruský prezident snaží využít slavnostního okamžiku a přítomnosti nejvyššího severokorejského představitele Kim Čong-una k jednání s čínským prezidentem Xi Jin-pingem o uklidnění situace na Korejském poloostrově a modernizaci a prodloužení
Transsibiřské magistrály. To vše má vyrovnat změnu v geopolitické situaci, kdy dříve se při jubilejních oslavách v Moskvě běžně vedle prezidenta Putina objevovali západní politici například George W. Bush, Jacques Chirac, Gerhard Schröder nebo dříve v roce 1995 vedle Borise Jelcina Bill Clinton. Dokonce před pěti lety se na slavnostní přehlídce v Moskvě poprvé v historii objevily jednotky NATO. Tehdy společně defilovaly na Rudém náměstí americké, britské pozemní síly a nad náměstím přeletěla francouzská vojenská letka. Dokonce zde vystoupila ukrajinská pozemní jednotka a čestná polská stráž.
Srbská vzpoura
Ovšem letošní účast armády Srbska do této změny nehraje, neboť Srbsko se hlásí k Západu a v roce 2006 se stalo členem Partnerství pro mír NATO a letos v lednu podepsalo s NATO novou užší smlouvu spolupráce, kdy byl uzavřen akční individuální plán partnerství (IPAP -Individual Partnership Action Plan, což je nejvyšším možný stupeň spolupráce s NATO v rámci programu Partnerství pro mír ). Srbská armáda představuje podle GFP indexu sílu 52 tisíc příslušníků, 225 tanků, 575 obrněných vozidel, 119 letadel, 82 raketových systémů, 19 plavidel a její roční rozpočet činí 830 milionů dolarů. Tato fakta tuto armádu řadí na sedmdesáté místo ve světě (ČR je devětadvacátá).
O účasti srbské armády rozhodl prezident Srbska Tomislav Nikolić, který sám osobně bude přehlídce na Rudém náměstí přítomen. Tím podnítil ostrou kritiku ze strany EU, především šéfa delegace Evropského parlamentu Slováka Eduarda Kukana. Ten na adresu srbského prezidenta uvedl: „Když srbský prezident obdobně jako další představitelé západních zemí během své návštěvy Moskvy pouze vzdá hold zahynulým vojákům v druhé světové válce u památníků padlých, nikdo jej nebude obviňovat. Tak učiní například český prezident Miloš Zeman nebo Angela Markelová. Proto je důležité, zda srbský prezident se účastní přehlídky nebo nikoliv.“
Proti tomuto prohlášení se srbský prezident ohradil: „Názor většiny občanů Srbska je, že naše země má nejlepší vztahy se všemi, což znamená i s Ruskem.“
Obhajoba neutrality
Názory na účast srbské armády a prezidenta Nikoliće přímo na vojenské přehlídce v Moskvě nejsou v Srbsku zcela jednoznačné. To lze vysledovat z různých náznaků ve zdejších médiích a rozbory analytiků, kdy se zejména poukazuje na četná prohlášení srbského premiéra, že Srbsko neopouští cestu k EU. Na tato prohlášení se také Eduard Kukan odvolává: „Jednal jsem s premiérem Vućićem a dalšími představiteli. Ujistili nás, že vysvětlují také Rusku, že EU je pro Srbsko prioritou.“
Dále se v analýzách nedostaneme. Ostatně to sám premiér Vućić dává jasně najevo: „Když nás navštíví Putin, slyšíme, že jsme se prodali Rusku, když je zde Tony Blair, mluví se o tom, že vstupujeme do NATO… Komu máme vysvětlit to, že s Putinem jednáme o investicích, s Blairem o efektivitě práce vlády a o Evropě… Tato země jedná s Rusy, Američany, Brity, Číňany, Bulhary, Araby, ale třeba i s mimozemšťany, a to o práci.“
Současná vláda se ocitá i uvnitř Srbska pod kritikou části veřejnosti a zejména Srbské radikální strany. Ti všichni ji obviňují z toho, že se snaží sedět v dnešním rozbouřeném světě na dvou židlích. Vzpomeňme si na politiku někdejšího vůdce Jugoslávie Broze Tita – seděl také na dvou židlích?
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
