Uvádíme překlad blogu (originál ZDE).
„V dalších dnech a hodinách budu zasedat v parlamentu při projednávání zákona ke smlouvě na nedávném Euro-summitu k Řecku. Bude mi potěšením, že osobně uslyším své přátele Alexise Tsiprase a Euklidise Tsakalotosse, kteří si v minulých dnech mnohým prošli. Budu se zatím zdržovat soudu o aktech, které stojí před námi. Pouze několik myšlenek v reakci na prohlášení z Euro-summitu.
Je to nová versailleská smlouva, která zatěžuje Evropu – tento výraz jsem použil již na jaře roku 2010, když jsem navrhoval první záchranný balíček. Jedná-li se o alegorii, byl to jen příklad, nyní jde bohužel o exemplární případ.
V historii EU se nestalo, aby určité rozhodnutí v takové míře podkopalo projekt evropské integrace. Evropští lídři způsobem jednání s Alexisem Tsiprasem a naší vládou zasadili k. o. evropskému projektu. - Během několika posledních dní byl skutečně evropský projekt zraněn. Paul Krugman oprávněně tvrdí, že ať si myslíme cokoli o Řecku nebo SYRIZe, oni nezabily sen o demokratické a jednotné Evropě.
Vraťme se do roku 1971, kdy významný cambridgeský ekonom Nick Kaldor varoval před upřednostňováním monetární unie před politickou. Podle něj by to vedlo nejen k rozpadu monetární, ale i k destrukci evropského politického projektu. Později, v roce 1999 sociolog Ralf Dahrendorf rovněž varoval, že ekonomická a monetární unie spíše Evropu rozdělí, než spojí. Celá léta jsem si myslel, že nemají pravdu. Stalo se, že mocní v Bruselu, Berlínu a Frankfurtu se srotili, aby dokázali, že tomu tak je.
Včerejší prohlášení Euro-summitu lze číst jako dokument, který připravuje kapitulaci Řecka, je to prohlášení, které potvrzuje, že se Řecko stane vazalem Euroskupiny.
Takové prohlášení nemá ani ekonomický význam, ani nemá nic společného s reformní snahou, která by mohla vytáhnout Řecko z bláta. Jedná se o čistě jednostranný manifest politického ponížení. Každý si může přečíst, že se jedná o seznam požadavků Euroskupiny, která požaduje velké ústupky, ale také ústupek od slušnosti a rozumu.
Včerejší dopolední prohlášení Eurosummitu dokazuje naprosté zničení národní suverenity Řecka, ani ž by ji nahrazovala politická nadnárodní, panevropská entita. Evropané, kterým nejsme jedno, by měli být na pozoru.
Média věnovala přespříliš energie tématu, zda podmínky kapitulace proběhnou řeckým parlamentem a zvláště tomu, zda poslanci jako já zvednou ruku a budou hlasovat ve smyslu příslušné legislativy. Nemyslím si, že je to nedůležitější problém. Základní otázka je: Zda řecké hospodářství bude mít příležitost se za těchto podmínek zotavit. Jedná se o problém, který budu mít v hlavě během zasedání a je to otázka dalších hodin a dnů. Největší starostí je, že úplná kapitulace by přivedla Řecko do prohlubování krize, která by nikdy nekončila.
Nedávný Euro-summit nebyl ničím jiným než posledním úderem. Zahraniční mocnosti použily v roce 1967 tanky k ukončení řecké demokracie. V roce 2015, v rozhovoru s Philipem Adamsem z redakce ABC Radio National’s LNL, jsem prohlásil, že se koná další puč v režii cizích mocností, které využívají tentokrát banky namísto tanků.
Možná je hlavní ekonomický rozdíl v tom, že v roce 1967 se nestal řecký veřejný majetek cílem, zatímco dnes je požadováno převzetí všech zbývajících veřejných statků, aby byly využity k pokrytí našeho nesplatitelného a neudržitelného dluhu.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
