Zdálo by se možná, že jde o lokální záležitost. Vzhledem k tomu, že Německo má federativní uspořádání, je váha jednotlivých spolkových zemí poměrně významná a politické strany jim věnují značnou pozornost. Navíc se tyto troje volby konají v tzv. nových spolkových zemích, tedy v bývalé NDR. A tam jsou i po třiceti letech od sjednocení přece jen proti západu země poněkud rozdílné politické preference. Všude hrozí úspěch AfD – Alternativy pro Německo.
Čistě z geografických důvodů je pro českého pozorovatele nejzajímavější Sasko. Je takříkajíc za rohem. Když se procházíte v Drážďanech po Prager Strasse (Pražské ulici), patří čeština mezi nejčastější jazyky, které uslyšíte. Doposud byla v Sasku nejsilnější CDU, která tradičně stavěla předsedu vlády. Nyní je jím Michael Kretschmer, sympaticky vypadající mladý politik. Ale nemá a nebude to mít jednoduché.
Díky významné hospodářské pomoci ze západní části Německa zvládlo Sasko přechod do nové doby poměrně úspěšně. Dvě hlavní metropole – Drážďany a Lipsko – vypadají velmi dobře. Velké investice do infrastruktury napojily spolkovou zemi na zbytek Německa. A Sasko jako tradiční průmyslová země nestála stranou celkového rozvoje. Velké německé firmy využily tamní potenciál kvalifikované pracovní síly a usídlily tam atraktivní výrobní programy. Vznikla řada nových firem, které vláda cíleně podporuje.
Chybí deset procent
Když ale srovnáte výsledek posledních voleb v roce 2014 se současnými odhady, vypadá to pro doposud vládnoucí CDU dost hrozivě. Sice si stále udržovala i v posledních průzkumech týden před volbami 1. září náskok. Volilo by ji 29,3 procenta občanů, ale proti roku 2014 ztratila více než 10 procent podpory. O více než 15 procent proti tomu vzrostla podpora AfD (Alternativa pro Německo) na zhruba 25 procent. Roste i Strana zelených a naopak klesají preference sociální demokracie a levicové strany Linke.
Přitom proti Alternativě se vede velmi cílený a důsledný politický boj. Nejenom že je označována za ostře pravicovou a nechybí přirovnávání k neonacistické NPD. Saský volební výbor se dokonce pokusil této politické straně omezit počet kandidátů, které mohla do voleb postavit z navrhovaných 61 na 18 s odůvodněním, že jejich výběr nebyl proveden formálně řádným způsobem. Teprve odvolání k saskému Ústavnímu soudu straně umožnilo kandidovat celkem 30 politikům AfD.
Miroslav Pavel
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
