Něco za něco? Politický a mediální analytik Kotrba nevěřícně zírá na kartelovou dohodu veřejnoprávního rozhlasu se soukromníky, posvěcenou poslanci

09.01.2015 16:06

Komentář publicisty Štěpána Kotrby.

Něco za něco? Politický a mediální analytik Kotrba nevěřícně zírá na kartelovou dohodu veřejnoprávního rozhlasu se soukromníky, posvěcenou poslanci
Foto: Facebook.com
Popisek: Mediální a politický analytik Štěpán Kotrba

Ještě nikdy se nestalo, aby lobbyista soukromé firmy přinesl do sněmovny paragrafované znění novely zákona,  oznámil všem přítomným poslancům, že se dohodl s konkurencí, ta tu dohodu přímo na místě potvrdila a lobbyista pak dosáhl toho, že poslanci si veřejně adoptují jeho návrh a vzápětí ho odhlasují. A to před očima překvapené a hlavami nevěřícně kroutící veřejnosti i těch několika novinářů, kteří se tématu ještě věnují tak poctivě, že přijdou i na jednání výboru.
Přítomna byla tentokrát i televize. Ta naše. Česká. A mlčí doteď. Stalo se to poprvé předevčírem ve Sněmovně.

Místem tohoto lobbyistického zázraku byl volební (mediální) výbor. Přítomní byli poslanci – členové výboru ze všech politických stran, a všichni s realizací této  dohody bez protestu souhlasili, aniž se starali o důvody takové překvapivé shody odvěkých rivalů, aniž pátrali po podrobnostech. Všichni věděli, že to bylo něco za něco.

Předmětem byla  dohoda generálního ředitele Duhana (ČRo) a Michela Fleischmanna (APSV, Lagardere) o Fleischmannově souhlasu s celoplošným  šířením ČRo Plus na VKV. Cena, kterou rozhlas veřejné služby bude muset zaplatit, bude vysoká.

Veřejně deklarovanou součástí dohody ČRo s komerčními provozovateli byla ztráta možnosti vysílání obchodních sdělení na novém kanálu (to je ovšem v pořádku, já bych Českému rozhlasu zakázal vysílat obchodní sdělení včetně sponzoringu na všech stanicích, a to i regionálních, s výjimkou neziskových oznámení ve veřejném zájmu a reklamy spjaté s nákupem licencí k vysílání sportovních a kulturních událostí). V tomto kontextu ovšem působí značně falešně skuhrání Českého rozhlasu, že nemá z čeho platit digitalizaci. Dovolil si pohrdnout příjmem ze sponzoringu, kterou mu dosavadní návrh umožňoval. Ale dobrá… Se zavřenýma očima mlčím.

Další veřejně deklarovanou cenou, kterou rozhlas věnoval na oltář realizace kandidátského projektu svého generálního ředitele, bylo to, že si musí pro koordinaci sítě vysílačů vystačit s vlastními kmitočty a nebude žádat žádné další, které by měl jinak u ČTÚ přednostní právo. Tím pádem nevychýlí stávající kmitočtový podíl ve svůj prospěch a nepřipraví komerční rádia o možnost dalšího rozšiřování jejich pokrytí těmi zbývajícími kmitočty, které ještě jsou. Tohoto cíle může ČRo dosáhnout dvěma cestami. První cestou je, že rozhlas "přeskládá" svoje už přidělené kmitočty tak, aby z nich "vyšetřil" kmitočtovou síť s pokrytím 50% občanů.

To ovšem znamená, že rozhlas doteď všem lhal a podváděl. Neuvěřitelných patnáct let. To také znamená, že dokonce konspiroval  s ČTÚ, které prověřovalo několikrát racionalitu využití jeho vysílačů a pokrytí jeho sítí. ČTÚ je totiž zodpovědný za účelné využívání kmitočtů jeho držiteli… Důkazy o prověrkách kmitočtů jsou ve výročních zprávách ČRo.

Druhou možností je "ošidit" některé regiony tak, že budou mít horší, nebo žádné pokrytí signálem – zhoršit tak kvalitu stávající veřejné služby, kterou je rozhlas vůči občanům povinen. Kterou z cest rozhlas zvolí?

Třetí možností je, že síť ČRo Plus s plánovaným pokrytím nevznikne, neboť Český rozhlas kmitočty nenajde... a zákonem bude mít zakázáno žádat o kmitočty volné.

Radě tvrdil vždy generální ředitel, že žádné kmitočty "navíc" nejsou a ty, které jsou, být musí kvůli kvalitě pokrytí signálem v té poslední vesničce. Rozhlas má totiž povinnost pokrýt signálem celoplošných stanic 95% obyvatel, což je daleko dražší, než povinnost soukromých vysílatelů pokrýt pouze 70% obyvatel. Ono to pokrytí není zadarmo. Krmení vysílačů elektřinou něco stojí. Pokud kmitočty ČRo nebyly využity optimálně, došlo úhradou "zbytečně" vysílajících vysílačů ke škodě nemalého rozsahu. Odpovědný za správu cizího majetku – majetku koncesionářů je statutární zástupce – generální ředitel. Lhal Duhan Radě od chvíle, kdy začal působit jako prozatímní generální ředitel? Lhala Rada Parlamentu, když vypracovávala Výroční zprávy na základě podkladů od managementu? Lhal ČTÚ, když prověřoval kmitočtové sítě ČRo a nikdy neshledal nehospodárné nakládání s kmitočty?

V případě, že by Český rozhlas sebral kmitočty ze stávajícího pokrytí, které je optimální, pak by podmínky v jednotlivých regionech  musel zhoršit. Někde by stanice ČRo nebyly slyšet. Smíří se s tím koncesionáři? Smíří se s tím poslanci z jejich volebního obvodu?

Poslední a ve sněmovně nezveřejněnou cenou, kterou se rozhlas rozhodl zaplatit za zprovoznění stanice ČRo Plus na VKV, je dohoda generálního ředitele Duhana a Michela Fleischmanna o definitivní ztrátě možnosti blokovat dodržování licence Rádia Zet provozovatelem vysílání, společností Lagardere. Dnes je situace taková, že Michel Fleischmann je povinen dle stávajících licenčních podmínek na Rádiu Zet od 8 do 11 a od 13 do 16 hodin vysílat za své peníze obsah, dodaný mu Českým rozhlasem. Za tento obsah by teoreticky mohl rozhlas dokonce chtít nechat si zaplatit. Zatímco Rádio Zet je povinno obsah ČRo vysílat, Český rozhlas  není povinen  tento obsah dodávat. Pokud ho ovšem dodávat nebude (nedodává ho od počátku vysílání Rádia BBC/Zet  1.  3. 2013), porušuje Rádio Zet licenční podmínky, které měla kdysi BBC a které Fleischmann získal spolu kmitočty  nákupem BBC Radiocom s.r.o. – české pobočky britské BBC.  Pokuta ve výši 100 tisíc korun, kterou Lagardere dostala od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání   kvůli porušování licenčních podmínek, je už pravomocná skoro půl roku.  Městský soud postup Rady potvrdil, Nejvyšší správní soud též.

Generální ředitel Českého rozhlasu Duhan nyní nechal vypracovat koncept dopisu jednateli BBC Radiocom Michelu Fleischmanovi a výkonnému řediteli Miroslavu Hrnkovi, ve kterém odvolávajíc se na "dohodu učiněnou ve Sněmovně", tvrdí, že vzhledem k předpokládanému vysílání vlastní publicistiky na ČRo Plus nemá rozhlas nadále zájem o dodávání obsahu pro Rádio Zet. To umožní Michelu Fleischmannovi přiložit Duhanův dopis k žádosti  o změnu licenčních podmínek dědice BBC u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a Radě nezbude, než mu vyhovět. Ukončí také správní řízení o porušení licenčních podmínek a vyhnout se dalším sankcím Rady, které by mohly skončit až odnětím licence pro trvalé porušování licenčních podmínek. Získá jistotu, že Rádio Zet už nebude nikdo ohrožovat a bude si moci vytvořit takový program, který ho uživí… Současný provoz byl pro Lagardere krutě ztrátový.

V dopise Duhan píše, že "v návaznosti na naši předchozí komunikaci ve věci dodávání  programových bloků do vysílání BBC vám sděluji že ve stávající situaci, kdy Poslanecká sněmovna projednává v druhém čtení vládní návrh zákona kterým se mnění zákon o Českém rozhlasu "…" a kdy rozhlas s ohledem na všechny aspekty projednávané novely důvodně očekává, že navrhované znění bude schváleno, není obchodní ani programovou prioritou ČRo  dodávat vaší společnosti programové bloky uvedené v licenčních podmínkách. Naší současnou prioritou je provozování vlastního programu zaměřeného na zpravodajství, publicistiku a vzdělávání, který je uveden v projednávané novele." … "Český rozhlas nebude prosazovat dodávání programových bloků, tak jak vyplývá z platného znění licenčních podmínek BBC Radiocom. Podmínkou je, že Poslanecká sněmovna Českému rozhlasu schválí změnu zákona v následujícím znění…"  Dopis ještě nebyl odeslán.

Vytvořením nového okruhu ČRo, který by vznikl bez omezení oné dohody, existuje podle Fleischmanna potenciální nebezpečí narušení  křehké rovnováhy mezi veřejnoprávním rozhlasem a komerčními stanicemi… To je jasná definice rozdělení trhu. Duhan souhlasí. Duhan je ochoten dokonce diskutovat o samotném termínu „veřejnoprávnost“, který je podle představitelů komerčních rádií a poslance Berkovce (ANO) „nejasný“. O tom, že existují doporučení Rady Evropy, které je Česká republika členem k otázkám médií veřejné služby, nováček Borkovec, který byl v minulosti Fleischmannovým podřízeným jako redaktor v rádiích Evropa 2 a Frekvence 1, netuší. Co je to Rada Evropy?  Není nad to mít ve Sněmovně „svého“ dostatečně výřečného člověka. Říká lež líp, než někteří jiní pravdu.

„Cesta byla dlouhá a přes svátky docela těžká, ale dohodli jsme se. Text legislativního návrhu můžeme předat až dnes, byl hotov včera večer,“ prohlásil na zasedání volebního výboru Poslanecké sněmovny Michel Fleischmann. Pak rozdal poslancům paragrafovné znění, které po půlhodinové rozpravě členové volebního výboru překvapivě bez připomínek a námitek schválili. Aby vůbec měli o čem hlasovat a vyhověli proceduře, osvojil si Fleischmannův návrh  poslanec Koníček (KSČM). Ačkoliv Arnaud Lagardere je přítel Nicolase Sarkozyho, zisk konglomerátu Lagardere nejspíš živí francouzské i české komunisty a dosavadní provoz Rádia Zet generuje v Česku pouze ztrátu...

Podle wikipedie je kartel  forma obchodní dohody mezi soutěžiteli, která narušuje hospodářskou soutěž. Cílem kartelu je omezení, nebo vyloučení konkurence a maximalizace zisku v odvětví. Soutěžitelé uzavírají dohodu například … o stanovených podílech na výstupech na trhu, nebo o rozdělení trhu. V posledním případě si firmy nekonkurují a každá firma se na svém trhu chová jako monopol. Ke kartelovým dohodám jsou náchylnější oligopolní trhy. Ty jsou charakteristické tím, že je na ně těžké vstoupit. Převládá na nich několik firem dodávajících většinovou část produkce.  V České republice kartelové dohody  o rozdělení trhu odporují dobrým mravům, porušují zásady poctivého obchodního styku a jsou zakázány podle § 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.  Poškozeni   jsou soutěžitelé neúčastnící se kartelu a především … spotřebitelé. 

V případě kartelové dohody Duhana s Fleischmannem jsme ti postižení my, posluchači. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Štěpán Kotrba

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Populismus?

Dobrý den, proč s návrhem na snížení platu přicházíte až teď před volbami? A jestli vám přijde vysoký, což nerozporuji, zajímalo by mě, co s tak vysokým platem děláte vy? Dáváte třeba část na dobročinné účely, jako to třeba dělal prezident Zeman? A ještě jedna věc, není plýtvání penězi celý chod EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O bezpečnostních aktivech

15:22 Petr Hampl: O bezpečnostních aktivech

Denní glosy Petra Hampla.