Podstata sporů je ve všech případech v zásadě stejná. Druhý největší zaměstnavatel v České republice (paradoxně hned po Babišově Agrofertu), dlouhodobě negeneruje zisk – a koneckonců to za současného stavu není ani jeho primárním cílem. Pošta provozuje více než 3 000 poboček a velká část z nich, zejména v menších obcích, je z pohledu ekonomického fungování nerentabilní. Podle Českého telekomunikačního úřadu, který fungování státního podniku reguluje, by jich pro zajištění dobré obslužnosti stačilo prý jen něco málo přes 2 000.
Vzhledem k charakteru a velikosti České pošty, by ale nebylo případné „škrtání“ ztrátových provozoven tak úplně jednoduché. Zářijový předvolební průzkum agentury STEM/MARK, který se tématu poboček pošty podrobněji věnoval, ukázal, že pro Čechy je pošta hodně významnou součástí života v obci. I reakce některých starostů na nedávné diskuze o případném rušení poboček ukázaly citlivost tohoto politického tématu.
Je proto zajímavé podívat se na výsledky průzkumu podrobněji. Ve zprávách, které byly uveřejněny v médiích, byla zmiňována i zajímavá zjištění o případných doplňkových službách, které by mohly mít pozitivní vliv na efektivitu fungování poboček právě v malých obcích a tedy i hrát roli při rozhodování o jejich existenci nebo rušení. Přibližně 78 procent lidí souhlasí s případným poskytováním doplňkových služeb na pobočkách České pošty, zcela proti je pouze šest procent. Zároveň je i nadpoloviční část lidí (58 procent) ochotna tolerovat případný franšízink, pokud by to pomohlo k zachování pobočky v obci. Vzhledem k tomu, že Česká pošta nikdy nebyla právě etalonem podnikavosti, jsou to poměrně překvapivá zjištění.
V další části průzkumu, která může být vodítkem pro rozhodování, jak případně nabídku služeb poskytovaných na pobočkách doplnit, byly potom sledovány jednotlivé typy doplňkových služeb. Není asi překvapivé, že za přijatelné považuje 84 procent respondentů tradiční bankovní služby, které již nyní zákazníci mohou na poštách využívat. Úvahy o případné vlastní bankovní licenci pro Českou poštu tak zřejmě mají racionální základ.
Ve druhé skupině přijatelných služeb je se 66 procenty sázková kancelář a s 63 procenty prodej tisku a tabáku. I zde zřejmě částečně promluvila tradice – uvedené produkty pocitově na poštu tak nějak patří. Pro zhruba polovinu populace je pak vhodnou doplňkovou službou i nedávno diskutované doručování volně prodejných léků nebo prodej pojištění. Češi naopak ve většině případů odmítli možnost, že by Česká pošta mohla prodávat na pobočkách alkoholické nápoje, potraviny či drogerii.
Pošta v obci je pro občany stejně významná, jako například lékařská ordinace nebo škola. Větší význam lidé přisuzují už jen mateřské škole (96 procent), obecnímu úřadu (97 procent) a obchodu s potravinami (99 procent). Pokud se bude vedení České pošty nebo příslušné resortní ministerstvo rozhodovat o tom, jakým způsobem zachovat pobočky pošty na vesnicích, uvedené doplňkové služeb mohou být jednou z možností. V ideálním případě mohou vydělat o něco více peněz na svůj provoz, zachovat pracovní místa a ještě nabídnout lidem nové služby, o které mají zájem.
Přemysl Novotný
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
