Oldřich Rambousek: Utajovaná fakta bankovního sektoru. Pavoučí síť, v níž není svoboda. Musí povstat ulice

22.04.2015 19:44

Temná minulost, ale i temná současnost bankovního sektoru je pro obyčejné smrtelníky obestřena rouškou tajemství, záhad a konspiračních teorií. Konspirací se až tak moc zabývat nechci, ale chci poodhalit určitá fakta, jenž jsou lidem pečlivě utajována. Jedná se totiž o jeden z dalších zcela zásadních aspektů, který má devastující účinky pro většinovou společnost.

Oldřich Rambousek: Utajovaná fakta bankovního sektoru. Pavoučí síť, v níž není svoboda. Musí povstat ulice
Foto: Hans Štembera
Popisek: Trezor, ilustrační foto

Bankovní sektor je z valné většiny v soukromých rukách a ovládá ekonomický i společenský systém. Vlastníci těch největších bank a bankovních korporací jsou pouzí jednotlivci s obrovskou mocí sahající neuvěřitelně daleko, praktikujíc metodiku sicilské mafie. Tedy jde svým způsobem o kriminální živly s takřka nemožnou možností jakéhokoliv stíhání nebo odsouzení. Banky jako takové už dávno nejsou institucí věnující se pouhému půjčování peněz nebo k jejich ukládání a úročení. Banky či jejich představitelé se zásadním způsobem vměšují do politiky, ovlivňují zákony a vydírají společnost. Státy jsou nepřímo ve vlastnictví bank skrze státní dluhy. Mnohé z těchto dluhů byly vytvořeny zcela účelově a to ve smyslu zadlužení národů, které tímto de facto ztratili svou svobodu. To je příklad České republiky, Slovenska, Maďarska, Rumunska a dalších zemí. V současnosti je v tomto směru rozehrána hra o Ukrajinu a Řecko. Obě tyto země jsou již na pokraji katastrofy a bez skutečné pomoci skutečného přítele jsou ztraceny. Ve svém minulém článku jsem psal o složení mocenské světové struktury a samozřejmě do této struktury patří i banky. Nebylo však možné vše dát do jednoho článku, protože jeho délka je omezena a navíc – kdo čte dlouhé články. Nic to však nemění na podstatě dané záležitosti.

Mezi ty největší a nejhorší krvelačné šelmy patří i společnosti Goldman Sachs, Bank of America, Lehman Brothers, Rothschildovo impérium, Rockefellerovo impérium a k nim přímo navázané instituce jako je SB, EIB, MMF a další. Dokonce dva bývalí ředitelé Goldman Sachs se stali ministry financí USA. Skrze tyto politické funkce byla přímo ovlivňována americká legislativa, ale také vykrytí ztrát Goldman Sachs způsobených hypoteční krizí v USA, která měla za následek krizi světové ekonomiky. Tedy banky způsobili závažnou krizi, ale de facto na ní vydělaly, protože jejich ztráty vyrovnali daňoví poplatníci. Obviním-li banky, tak to však není zcela přesné, protože tyto jednaly dle zadání svých majitelů, kteří měli jasný záměr. Co je na tom všem ještě zvláštnější, je fakt, že zatím vším se táhne jako stříbrná nit židovská stopa. Bez zajímavosti není ani fakt, že nejsilnější bankovní impéria mají svá sídla právě v USA. Otázkou je proč právě v USA. Dejme tomu, že je to jen náhoda. Není však náhoda ani fikce, že bankovní sektor vytvořil svým předivem doslova pavoučí síť, do které je chyceno vše, co sebemenším způsobem souvisí s penězi a lidmi. V této síti není svobody. Bohužel lidé v této nesvobodě musí žít. Jedni z nutnosti, jiní z donucení a některým se to i líbí, protože jim to umožňuje parazitovat na ostatních. Pro mnohé lidi jsou ty potištěné papírky dokonce modlou a smyslem života. Je pravda, že s penězi není nikdy tak dobře, jako je bez nich zle a mnoho lidí tvrdí, že ještě nebylo vymyšleno nic, co by je nahradilo. Samozřejmě, že v současném společenském systému se bez nich obejít nelze, ale není pravda, že nebylo vymyšleno nic, co by je nahradilo.

Existují některé filozofie, které s penězi jako prostředkem směny nepočítají. S takovouto aplikací počítal v konečné fázi vývoje beztřídní společnosti i komunismus. Ten jako takový ale již od své prvotní přechodové fáze zvané socialismus dobře věděl, že je nutnosti bankovní sektor zestátnit a zcela oddělit od politických, ale i mocenských struktur. To v socialismu platilo a byl to jeden z klíčových aspektů, který vytvářel velmi účinnou hráz proti ovládnutí socialistických zemí a ožebračování jejich obyvatel. To také bylo důvodem, proč mnohé socialistické země měly velmi malou míru zadlužení. Byl to jeden z hlavních důvodů nenávistné politiky západu k východu.

Vymanit se z pod nadvlády bankovní oligarchie nelze politickými prostředky. Politici jsou jen nastrčení panáci pro lidi, ale skutečnou vládu musíme hledat v pozadí. Nemůžeme naivně počítat s tím, že se bankovní oligarchie jen tak vzdá své neomezené moci. Ta je schopna proti lidem použít ty nejbrutálnější prostředky a proto, když se budeme chtít skutečně osvobodit a dosáhnout demokracie, tak musíme být o mnoho brutálnější a především – MUSÍ POVSTAT ULICE. Nová politická reprezentace nesmí dopustit návrat starých pořádků. Bankám nesmí být dovoleno žádné propojování s politikou a naopak. Pak snad bude možné říci – vykročili jsme cestou ke skutečné svobodě.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Operátoři

Pane senátore, dobrý den, myslíte, že je šance, že se někdy dočkáme slibovaného čtvrtého operátora a tím i levnějších cen? Kdo je odpovědný za to, že tu nemáme čtvrtého operátora? Někde jsem četl, že tu být nemůže, což nechápu. Žijeme přeci ve svobodné a tržní ekonomice nebo ne? Nevím, zda mi dokáže...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Divé činy v pozadí divočiny

9:39 Ladislav Jakl: Divé činy v pozadí divočiny

Až pojedu zítra (3. května) od Mariánských lázní směrem na Cheb, budu se dívat doprava. Což se na to…