Často se v minulosti bránili přijímání norem, jejichž prostřednictvím se mohlo jít jaksi proti proudu času a argumenty k tomu byly někdy liché, jindy pochopitelné.
A o retroaktivitu jde i při dohadování nad návrhem zákona o registru smluv. Jeho přijetí se vleče už dlouho, ale nyní snad přece jen vládní trojice došla k jistému kompromisu, který by měl možnit úspěšné druhé čtení ve sněmovně.
S tím ovšem, že hnutí ANO neprosadilo zveřejňování takřečených živých, tedy dříve uzavřených. A podle předáků hnutí se o to pokusí ještě v dolní parlamentní komoře prostřednictvím pozměňovacího návrhu. To sice zavání populismem a zároveň obstrukcí. Nicméně pokud hnutí ANO nenajde dostatek spojenců, nebude prý přijetí zákona bránit.
Jisté je, že proti zveřejňování starých smluv jsou striktně lidovci, pochybující, zda by taková retroaktivita nekolidovala s ústavou. Nechají si k věci tudíž vypracovat právní analýzu. Říkají navíc, že dohledat staré smlouvy umožňuje zákon o svobodném přístupu k informacím.
Víme ovšem, že to je občas cesta takříkajíc zarubaná, v některých případech jsou státní úřady značně neochotné informace uvolňovat. Stačí připomenout počínání prezidentské kanceláře jak za Václava Klause, tak Miloše Zemana.
Premiér se však tváří optimisticky, podle něho jde vlastně už jen o to, pod který resort má budoucí registr spadat: vnitra, financí nebo místního rozvoje. K čemuž lze poznamenat, že i to mělo být vyřešeno dřív a snad se otázka správy registru smluv nestane záminkou k dalšímu odkladu.
Připomeňme, že pokud zákon projde, veřejnost by měla mít od příštího roku možnost vidět smlouvy ministerstev, samospráv nebo podniků se státní účastí v objemu nad padesát tisíc korun, norma obsahuje i příslušné penále za porušování a částečně chrání firemní tajemství některých velkých podniků.
Poslanci momentálně nejdéle projednávaný zákon (někdejší semilský starosta a poslanec Jan Farský ho předložil na už konci roku 2013), sice od původní předlohy doznal mnoha změn a tedy jistého rozmělnění, ale základní principy stále obsahuje. A tak ho vítají i nevládní organizace bdící nad korektností veřejné správy.
Politikové s oblibou říkávají o něčem, oč nestojí, že není nic horšího, než přijmout nedokonalý zákon a pak ho dodatečnými novelami vylepšovat. To je ovšem začasté pouhá licoměrnost, jíž známe kupříkladu z otázky imunitní.
Tentokrát se jí snad nedočkáme. Pro vládní trojku by to také bylo ostudné.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
