Ondřej Konrád: Velezrada coby cesta k nápravě?

28.02.2013 7:28

Vztahy mezi Václavem Klausem a Senátem jsou už delší dobu přinejmenším chladné, což je nepochybně dáno tím, že v horní komoře disponuje majoritou levice, která kupříkladu odmítla dva prezidentovy kandidáty na posty ústavních soudců Zdeňka Koudelku a Jana Sváčka - ke jmenování je nutný souhlas senátorského pléna. Hlava státu pak dala jasně najevo, že do odchodu z funkce tudíž už žádná další jména navrhovat nebude.

Ondřej Konrád: Velezrada coby cesta k nápravě?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Senát

A senátoři ČSSD také Klause kritizovali například za odmítnutí parafovat záchranný fond eurozóny, se kterým ovšem souhlasily obě parlamentní komory. A leckdo se domníval, že mohli a měli kvůli některým krokům, či naopak nečinnosti prezidenta k Ústavnímu soudu pohnat už mnohem dřív a nenechávat mu tolik volného prostoru na hranici protiústavního chování. Doposud jim k tomu stačila pouhá většina hlasů, napříště už budou muset mít dvoutřetinovou majoritu.  

Zákopová válka nyní vrcholí pokusem skupiny senátorů o žalobu na prezidenta za velezradu kvůli novoroční amnestii. Pokud se tak ale stane, Klause se to už přímo nebude týkat – příští čtvrtek ve funkci končí a podle ústavy může být za velezradu případně potrestán pouze ztrátou úřadu, o který by se už také nemohl nikdy v budoucnu ucházet. A ovšem by také přišel o část zajištění od státu. Připomínám že čin velezrady se vztahuje pouze na prezidenta, zatímco vlastizrady na každého občana. A že pro Klausova nástupce také už bude platit novelizované rozšíření pojmu velezrady o hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Doposud se velezradou v ústavě rozumí toliko jednání prezidenta směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.   

Při vší problematičnosti Klausovy už dva měsíce horem dolem probírané amnestie (a zvlášť abolicí, čili zastavení stíhání řady závažných a vleklých hospodářských deliktů), se pak zdá, že asi těžko mohlo skutečně jít o velezradu. Ale senátorům, stejně jako iniciátoru výzvy k podání žaloby na Klause, zakladateli protikorupčního fondu Karlu Janečkovi, jde spíš o to, aby se Ústavní soud k bodům amnestie vyjádřil a případně otevřel dveře k navrácení některých nejkřiklavějších případů do justičního soukolí. A jestli má na pondělní mimořádné schůzi horní komory návrh šanci na úspěch je velmi nejisté, při středečním orientačním hlasování klubu senátů ČSSD byla sice většina pro, ale to nemusí stačit. Podle místopředsedy strany i senátu Zdeňka Škromacha klub sociálních demokratů s amnestií i tím, jak byla nachystána nesouhlasí, ale je si rovněž vědom, že když Ústavní soud podání odmítne, postup prezidenta tak bude legitimizován. Senátoři ČSSD, kteří jsou pro žalobu také vědí, že by se k nim museli připojit i zákonodárci jiných subjektů.  

Zda vůbec bude návrh projednáván, se ještě v úterý v podvečer halilo do nejasností, neboť k počtu nutných sedmadvaceti hlasů jeden scházel. Ve finále se ale pak našlo podpisů pohodlných dvacet osm. Přesto těžko odhadnout, jestli se plénum rozhodne zariskovat blamáž u Ústavního soudu. Jeho předseda Pavel Rychetský kupříkladu označení Klause za velezrádce kvůli amnestii považuje podle všeho za nešťastný nápad. A jak už bylo řečeno, soud by o tom rokoval ve chvíli, kdy na Hradě bude Zeman, což dává věci přídech absurdity.  

Jinou záležitostí je ovšem hledání cesty ke zrušení některých bodů amnestie, o kterém se mezi sebou ústavní soudci jistě neformálně baví. Jak přinesly Lidové noviny, právě Rychetský během nedávné debaty na olomoucké Palackého univerzitě hovořil o problému spočívajícím na jedné straně v nepřezkoumatelnosti tak závažného kroku veřejné moci (v tomto případě tedy prezidenta), a zároveň v tom, že ústava právo rušit amnestii nedává. A z živého veřejného diskursu v médiích o amnestii vidíme, že takřka co právník, to poněkud jiný pohled. Zajímavý nabízí vedoucí Katedry mezinárodního práva Filosofické fakulty Pavel Šturma: podle něho by soudci v některých aboličních případech mohli nabýt dojmu, zda není zastavení stíhání v rozporu s ústavním pořádkem. A opět se obrátit na Ústavní soud. Ten už by pak přinejmenším nemusel řešit případnou velezradu. Což je termín mnohým povědomý toliko z Osudů dobrého vojáka Švejka.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Jak chcete přimět ANO znovu jednat o důchodech?

Váš záměr byl dobrý, ale evidentně se nepovedl. Myslíte, že jste se tedy jako moderátor osvědčil? A nemáte pocit, že je tu mezi vládou a opozicí až příliš hluboká propast, která se bohužel pro nás čím dál víc prohlubuje a vlastně je to vidět i ve společnosti, která je rozdělená.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: 20 let členství ČR v EU - pozitiva se hledají těžko

12:17 Ivo Strejček: 20 let členství ČR v EU - pozitiva se hledají těžko

Dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie je významným výročím v historii naší země a za…