Ondřej Kosina: Francie na cestě k tripartismu

07.04.2015 10:50

Druhé kolo voleb do francouzských departementů se uskutečnilo 29. března 2015 a jejich výsledky se obecně považují za indikátor mnohem důležitějších voleb prezidentských, které se uskuteční za dva roky.

Ondřej Kosina: Francie na cestě k tripartismu
Foto: Indiatalkies.com
Popisek: Nicolas Sarkozy

Ačkoliv většina průzkumů přisuzovala vítězství nacionalistické Národní frontě, zvítězil konzervativní Svaz pro lidové hnutí exprezidenta Nicolase Sarkozyho. Vládní socialisté skončili na třetím místě.

Průzkumy a reálné výsledky voleb

Podle devíti průzkumů šesti agentur na výzkum veřejného mínění uskutečněných v průběhu března se očekávalo, že pravicový Svaz pro lidové hnutí (UMP) získá 29 – 32 % hlasů, krajně pravicová Národní fronta (FN) 28 – 31 % a Socialistická strana (PS) 19 – 22 %, přičemž vítězství přisoudilo Národní frontě pět průzkumů, UMP tři a paritu jeden. Nakonec ve druhém kole se ziskem 27,6 % zvítězilo UMP, které vytvořilo širokou koalici s dalšími subjekty pravice a pravého středu. FN odevzdalo hlas 22,2 % voličů a socialistům 16,1 %. Volební účast dosáhla na pouhých 50 %.

Příčiny neúspěchu socialistů

Krajské volby nebývají obvykle o regionálních tématech, ale jsou spíše vnímány jako referendum o vládní politice. Tak je tomu nejen v Česku ale i ve Francii. Proto neúspěch socialistů v čele se silně nepopulárním prezidentem Hollandem nemohl nikoho překvapit. Ačkoliv F. Hollande v roce 2012 kandidoval s velmi zajímavým a ambiciózním programem, jeho vládě se z něj podařilo splnit jen málo. Nedaří se snižovat vysokou nezaměstnanost a celkově není země v příliš dobré ekonomické kondici. Hollande je necharizmatický, slabý a neschopný lídr, který socialisty táhne ke dnu zejména důrazem na intelektuální témata „moderní levice“ jako jsou např. práva sexuálních menšin, což se týká jen zlomku společnosti, ale skutečně zásadní problémy trápící většinu Francouzů, jako je např. nedostatek pracovních příležitostí nebo otázky imigrace, řešit neumí. Samotnou kapitolou je Hollandova zahraniční politika, která je ve znamení naprostého podřízení se zájmům USA, ať už ve vztahu k ukrajinské nebo syrské krizi.

Příčiny úspěchu Sarkozyho

Je paradoxní, že Nicolas Sarkozy, který odcházel z Elysejského paláce jako historicky nejméně oblíbený francouzský prezident a jehož politická kariéra plná korupčních i milostných afér se všeobecně považovala za skončenou, se po těchto volbách opět vrátil na výsluní a stává se žhavým kandidátem na opětovné zvolení do prezidentské funkce na jaře 2017. Příčinou jeho úspěchu nemusí být ani tak skutečnost, že Francouzi už zapomněli na jeho neúspěšnou vládu a skandály, ale spíše fakt, že neměli jinou alternativu volby. Národní fronta sice nabízí výrazně alternativní program, ale pro mnohé Francouze je příliš radikální a mnohdy stále vnímaná jako extremistická, přestože Marine Le Penová za čtyři roky svého předsednictví stranu posunula více do středu a změnila její image. I přes relativní neúspěch v těchto volbách (FN neovládla žádný departement) je však třeba s Národní frontou do budoucna počítat jako s třetí silou ve francouzské politice.

Národní fronta jako třetí pól

Národní fronta zvítězila v loňských eurovolbách (24,9 %) a je vysoce pravděpodobné, že v prezidentských volbách v roce 2017 se bude opakovat situace z roku 2002. Tehdy neuspěl socialistický kandidát Lionel Jospin a ve druhém kole se utkali Jacques Chirac s Jean-Marie Le Penem. Za dva roky to může být opět souboj konzervativní pravice a nacionalistů, zosobněný Nicolasem Sarkozym a Marine Le Penovou. Volby do 101 departementů ukázaly, že ve Francii slábnou dva tradiční politické póly – konzervativní pravice a socialistická levice – a že značně posiluje pól třetí, který je schopen oslovit značnou část voličů. Ve Francii tak paradoxně poměrně stará Národní fronta (vznikla v roce 1972) hraje roli různých nových protestních hnutí, jež se prosazují zejména v jižní Evropě (španělské Podemos, italské Hnutí pěti hvězd) a získávají hlasy nespokojených voličů, kteří už nedůvěřují zavedeným stranám. Podobná situace je i v Maďarsku, kde neboduje žádné nové nepolitické hnutí, ale hlasy nespokojených občanů absorbuje nacionalistický Jobbik, který vedle konzervativní pravice (Fidesz) a socialistické levice rovněž tvoří třetí pól politiky.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…