Tzv. západní koalice pod vedením USA, kterou ovšem do Sýrie nikdo nepozval, už déle než rok bombarduje pozice Islámského státu (Daeše). IS však nejen, že ovládá stále stejně rozsáhlé území, ale expanduje i do dalších oblastí. Nabízí se otázka, čeho tato koalice vlastně dosáhla a je-li vůbec jejím cílem IS zlikvidovat. Zatím spíše působí dojmem, že s Daešem bojuje jen na oko. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že supermoderní americké letouny, drony a navigační systémy po roce údajného bombardování nedokázaly IS paralyzovat nebo aspoň zahnat do defenzivy? A jak je možné, že na mnoha místech ovládaných teroristy je zcela neporušená infrastruktura?
Ať už je boj Západu proti IS skutečný nebo předstíraný, přinesl nulové výsledky. Do války se proto vložilo Rusko, které o zásah opakovaně žádal legitimně zvolený prezident Bašár Asad. Rusové jsou tedy jedinou zahraniční silou, která na syrském území působí v souladu s mezinárodním právem – na základě pozvání hlavy státu. Přesto je ruské angažmá už od počátku předmětem ostré kritiky západních politiků a s nimi spřízněných korporátních médií, které Moskvu obviňují ze všeho možného, jen ne z upřímné snahy zničit Islámský stát. Přitom je to právě Rusko, které je IS nejvíce ohroženo, protože v jeho řadách bojují tisíce teroristů s ruským pasem – Čečenci, Dagestánci a mnozí další. Moskva se tak snaží nejen likvidovat ohniska terorismu mimo vlastní území, ale zároveň pomáhá svému dlouholetému spojenci – sekulární syrské vládě.
Psali jsme:
Letecké útoky na pozice islamistů nejsou samospásné, musí je doprovázet ofenziva pozemní armády a jedinou silou schopnou s teroristy bojovat je syrská armáda, která tak statečně činí už déle než čtyři roky. Pozitivní roli v boji s terorismem sehrávají i kurdské milice, na které však systematicky útočí člen NATO – Turecko. Západ podporuje jakousi „umírněnou“ opozici proti Asadovi, která ve skutečnosti neexistuje. Americký výcvikový program skončil totálním fiaskem poté, co tito ozbrojenci přeběhli na stranu fronty an-Nusra (syrská odnož al-Káidy) i s veškerou moderní americkou výzbrojí. Kdyby měl Západ skutečný zájem na ukončení války v Sýrii, v první řadě by diplomatickým tlakem donutil své klienty – Saúdskou Arábii, Katar a Turecko – aby přestaly finančně i materiálně podporovat tamní džihádistické skupiny včetně samotného Daeše. Jediné, co válku prodlužuje, je neustálé proudění nových a nových teroristů do Sýrie přes tureckou a jordánskou hranici.
Kritika se však snáší, podle očekávání, pouze na hlavu Ruska, které prý jen sleduje své geopolitické zájmy (a kdo je nesleduje?), bombarduje i „umírněné“ povstalce a má na kontě už desítky mrtvých civilistů. Je zvláštní, že nám média nedokázala za celý rok sdělit, kolik lidských obětí si vyžádalo spojenecké bombardování (zřejmě nula?), ale už v první den ruských leteckých útoků jsme byli detailně informováni o počtu mrtvých. Z politologického hlediska by mě také velmi zajímala definice pojmu „umírněná opozice“. Podle Západu to jsou evidentně lidé bojující se zbraní v ruce proti legální vládě. To je asi těch cca 60 (slovy šedesát) Američany vycvičených „rebelů“, kteří hromadně dezertovali k an-Nusře. Třeba bude brzy politologie obohacena i o termín „umírněný terorista“.
Psali jsme:
Mediální propagandisté přišli i s další novou, velmi sofistikovanou teorií. Syřané prý ze země neprchají primárně před Islámským státem, ale před režimem „řezníka“ Asada. A Rusko, které svým zásahem syrský režim podporuje, tak vlastně přispívá k dalšímu přílivu imigrantů do Evropy. Podle dostupných zdrojů je však nejvíce uprchlíků v samotné Sýrii – cca šest milionů lidí, kteří utekli před brutalitou IS na území kontrolovaná vládou – tedy na území, která ovládá onen „řezník“. Zajímavé, že? Západní politici stále dokola omílají, že Asad musí odejít, aniž by respektovali názor samotných Syřanů. Džihádisté z různých muslimských zemí, kteří přišli do Sýrie bojovat za chalífát, totiž v žádném případě názory Syřanů nereprezentují. V prezidentských volbách, které se uskutečnily v červnu 2014 při účasti 73,4 % voličů, získal Bašár Asad 88,7 % hlasů. Západ tato fakta ignoruje a trvá na svém, avšak na otázku, kdo má přijít po Asadovi, odpovědět nedokáže. Že by snad nějaký „umírněný terorista“?
Podle prohlášení Bílého domu je „ruská strategie v Sýrii tragicky chybná“. Zatím se však jeví, že západní strategie má nulové výsledky a všude, kde USA v posledních letech intervenovaly (Afghánistán, Irák, Libye), je dodnes chaos, rozvrat a terorismus jen kvete. Američané se zřejmě bojí, že ruský zásah v Sýrii povede ke skutečné likvidaci ohnisek terorismu a ve finále bude odhaleno, že USA se svými klienty Daeš skrytě podporovaly. Podaří-li se Moskvě nejen urychlit konec syrského sektářského konfliktu, ale i udržet prezidenta Asada u moci, bude to velké vítězství Ruska a definitivní konec unipolárního světa v režii USA.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
