Ondřej Kosina: Socialistická Venezuela - demokracie nebo diktatura?

10.11.2016 15:14

„Je to oficiální. Venezuela se stala plnohodnotnou diktaturou“. Tak zní titulek článku z listu Washington Post od autora jménem Francisco Toro. Je tomu skutečně tak?

Ondřej Kosina: Socialistická Venezuela - demokracie nebo diktatura?
Foto: Archiv
Popisek: Venezuela

Autor došel k tomuto závěru na základě nedávného rozhodnutí Národní volební rady (CNE) o zrušení dlouho očekávaného referenda o odvolání socialistického prezidenta Nicoláse Madura. Tvrdí, že referendum bylo poslední nadějí, jak pokojnou cestou vyřešit dlouhotrvající politickou krizi v zemi. Znamená však zrušení referenda, že ve Venezuele už se v budoucnu neuskuteční žádné volby a že Maduro se stal nesmlouvavým diktátorem, který vládne železnou pěstí? Odpověď je jasná – ne.

V první řadě je třeba zdůraznit, že Venezuela je jednou z mála zemí, která vůbec disponuje mechanismem odvolání prezidenta prostřednictvím lidového hlasování, což bylo zakotveno v ústavě z roku 1999 po nástupu socialisty Huga Cháveze k moci. Má-li za sebou politik polovinu funkčního období, nespokojení voliči jej mohou prostřednictvím petice zbavit funkce. Je to prvek přímé demokracie, který celá řada zastupitelských demokracií – včetně ČR – v ústavě vůbec nemá. Musí však být splněno několik podmínek: kdokoliv nespokojený s hlavou státu musí nasbírat podpisy 1 % voličů. Je-li tato petice akceptována Národní volební radou, je třeba iniciovat další sběr podpisů – tentokrát 20 % voličů. Teprve po tomto kroku se může konat vlastní referendum a politik je z funkce odvolán, pokud proti němu hlasuje více lidí, než kolik ho původně volilo. Proč bylo tedy toto referendum suspendováno?

Podle soudního rozhodnutí byly odhaleny četné nesrovnalosti už při sběru podpisů pod první petici a nejedná se o zanedbatelné položky. Podle CNE asi 30 % podpisů bylo z různých důvodů pochybných. Některé podpisy patřily dětem nebo byly jednoduše zfalšované, zhruba 11 tisíc jich opozice „posbírala“ u mrtvých lidí. Z toho důvodu soudy v některých státech nařídily, aby celý proces odvolání prezidenta byl zmrazen. Rozhodnutí soudů nižších instancí poté potvrdil Nejvyšší soud v celostátním měřítku.

Falšování a podvody ze strany pravicové opozice nepředstavují nic nového. První referendum o odvolání hlavy státu se uskutečnilo již 8. června 2004, avšak předcházely mu tři neúspěšné petice. Nakonec se 58 % voličů vyslovilo proti sesazení tehdejšího prezidenta Cháveze. Bývalý americký prezident Jimmy Carter, který v zemi působil jako mezinárodní pozorovatel, prohlásil, že plebiscit proběhl svobodně a férově.

Navíc CNE delší dobu varovala před tím, že nebude technicky možné referendum ještě letos uskutečnit. Načasování je důležité především pro pravicovou opozici. Pokud by Maduro prohrál hlasování před 10. lednem 2017, konaly by se předčasné prezidentské volby, ve kterých by opoziční kandidát mohl uspět. Nicméně referendum po 10. lednu by znamenalo nahrazení Madura ve funkci jeho viceprezidentem (rovněž socialistou) po zbytek volebního období, tedy do roku 2019.

Venezuelská pravicová opozice Stůl demokratické jednoty (MUD) je nejednotná, dezorganizovaná a soustavně zmítaná interními boji o moc. To přispělo k tomu, že letos nedosáhla žádného politického úspěchu, přestože disponuje parlamentní většinou. Referendum o odvolání Madura je jedna z mála platforem, na které se shodla, ale jeho zmrazení znamená velkou ránu její morálce. Již den po oznámení zrušení plebiscitu lídři MUD ukázali známky nejednoty. Krajně pravicové figury jako Maria Machado volaly po občanské neposlušnosti (rozuměj pouliční násilí a rabování jako v roce 2014), zatímco ti umírněnější navrhovali nadále pokračovat v impeachmentu. Obě tyto varianty jsou však odsouzeny k neúspěchu.

Násilí v roce 2014 za sebou zanechalo 40 mrtvých, převážně policistů, vojáků, stoupenců vlády a nevinných kolemjdoucích a opozice byla zdiskreditována, zatímco impeachment je prakticky neproveditelný, protože Nejvyšší soud kontrolují Madurovi spojenci. Jednoduše řečeno, bez referenda v roce 2016 je MUD lodí bez kormidla a kompasu. Silné napětí a nepřátelství mezi parlamentem na straně jedné a prezidentem s vládou na straně druhé neprospívá nikomu. Není pochyb, že Venezuela již delší dobu čelí dvojité politicko-ekonomické konfrontaci. Patová politická situace však není totéž, co plnohodnotná diktatura.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.