Ondřej Kosina: Začínají se Němci pomalu probouzet?

27.01.2017 19:17

Volby do Bundestagu se uskuteční 24. září a přes masivní uprchlickou vlnu, která v posledních letech zásadním způsobem ohrozila bezpečnost německých občanů, se zdánlivě žádné politické zemětřesení nechystá. Z aktuálních průzkumů veřejného mínění lze usuzovat, že na spolkové úrovni není imigrace tématem číslo jedna.

Ondřej Kosina: Začínají se Němci pomalu probouzet?
Foto: Archiv Ondřeje Kosiny
Popisek: Ondřej Kosina

Podle průzkumu agentury Forsa z 20. ledna se část elektorátu od obou stran velké koalice odvrací. CDU-CSU v roce 2013 volilo 41,5 % voličů, zatímco nyní by získala 37 %, což z ní stále činí s přehledem nejpopulárnější stranu v zemi. Druhou SPD by volilo 21 % respondentů, tedy o necelých pět procent méně než v minulých volbách. Třetí místo s velkým odstupem zaujímá euroskeptická a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 12 % následovaná Zelenými (10 %), postkomunistickou Levicí (9 %) a liberální FDP (6 %), která by se do Bundestagu po čtyřleté přestávce vrátila. Největší odliv voličů tak zaznamenávají obě vládní strany, a to ve prospěch AfD, která od posledních voleb přilákala více než 7 % nových stoupenců (v roce 2013 se s 4,7 % nedostala do parlamentu).

Něco jiného však ukázaly výsledky zemských voleb, které se loni uskutečnily v pěti spolkových zemích. Všude se potvrdil trend propadu obou stran černo-rudé koalice CDU a SPD. V Bádensku-Württembersku ztratila CDU 12 %, v Berlíně 5,8 %, v Meklenbursku-Předním Pomořansku 4,1 %, v Porýní-Falci 3,4 % a v Sasku-Anhaltsku 2,7 % voličů. CDU tedy všude stagnovala a nikde si nepolepšila, zatímco na její úkor se prosazuje protiimigrační a euroskeptická pravice. Alternativa pro Německo loni poprvé pronikla do všech pěti zemských sněmů, ve kterých se konaly volby. V Sasku-Anhaltsku byl úspěch AfD nejvýraznější – z nuly na 24,2 % (2. místo), v Meklenbursku na 20,8 % (2. místo), v Bádensku na 15,1 % (3. místo), v Berlíně na 14,2 % (5. místo) a v Porýní-Falci na 12,6 % (3. místo). Volby jsou nejlepším ukazatelem nálad ve společnosti a je zjevné, že CDU vyrostl na pravici velmi silný konkurent.

Němci se sice pomalu, ale jistě začínají stavět na odpor pseudohumanistické politice Angely Merkelové, která přinesla své „plody“ v podobě několika teroristických útoků na území SRN. Merkelová, která do své země vpustila statisíce ilegálů, které pak chtěla prostřednictvím kvót rozdělit mezi další země EU, se vyznačuje chladnokrevností a naprostou absencí sebereflexe. Nikdy nepřizná vlastní chybu a při každém dalším teroristickém útoku jen bude vyjadřovat soustrast a omílat stále stejné prázdné floskule jako při zatím posledním útoku na vánočním trhu v Berlíně: „Pokud se ukáže, že to udělal člověk, který v Německu požádal o azyl a o ochranu, bude to hrozné, bude to útok proti občanům Německa, proti občanům, kteří pomáhají uprchlíkům. Nesmíme se ale nechat zastrašit… Nesmíme připustit, abychom se kvůli strachu přestali scházet na vánočních trzích.“

Riziko, že mezi statisíci muslimských imigrantů jsou infiltrovány stovky, možná tisíce islámských fundamentalistů, je vysoké. Stát, který neumí ochránit vlastní hranice a takto bezprecedentním způsobem ohrozí bezpečnost vlastních občanů, selhal na plné čáře. Nekompetentní politici, kteří to dopustili, by měli vyvodit politickou odpovědnost. To si však Merkelová ve své nadutosti vůbec nepřipouští. A průzkumy preferencí, podle kterých by volby opět vyhrála, jí v tomto přesvědčení zřejmě utvrzují. Ačkoliv předseda partnerské strany CSU a bavorský premiér Horst Seehofer vyzývá k přehodnocení a novému nastavení imigrační politiky s limitem 200 tisíc uprchlíků ročně (!), Merkelová jakoukoliv změnu vytrvale odmítá. Němci oprávněně trpí dlouhodobým pocitem viny za zvěrstva, kterých se dopustili během druhé světové války, ale podle rostoucích preferencí AfD to vypadá, že se v konfrontaci s radikálním islámem pozvolna vymaňují z všudypřítomné politické korektnosti a začíná se jim vracet národní sebevědomí.

Ondřej Kosina

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.