Pavel Bartoš: Ať migranti vytvoří osvobozující armádu

Zoufalí lidé utíkají do svobodné Evropy, která si již dříve díky milionům obětí svých předků vyřešila odtržení církevní moci od státu, ve dvou světových válkách se vypořádala s nenávistí mezi národy a zbavila se totalitních diktatur fašismu a komunismu. Evropané mají soudní systém umožňující každému spravedlivý proces, netrestají smrtí a rovnost žen je pro ně samozřejmostí. S důvěrou k sousedům zrušili státní hranice. Tyto hodnoty musíme neprodleně a neustále připomínat a pomáhat instalovat v zemích konfliktů. Všichni lidé mají právo žít svobodně. V době mobilních telefonů, internetu, satelitního vysílání jsou neomezené možnosti, jak trpící lidi informovat a podpořit v boji za vysvobození. Vysvětlujme, že jsme se v Evropě vývojem přesvědčili, že ve jménu Boha byly vykonány ty nejhorší zločiny lidských dějin a že viníky byli vždy lidé, kteří byli manipulováni církevními fanatiky nebo diktátory.

Ukažme jim, jak je důležité oddělit církevní moc od státu. Bez toho by Evropa nebyla svobodná a prosperující. Víra je jen a pouze soukromou věcí každého člověka. Víra je spojení mezi věřícím a nejvyšší autoritou. Toto spojení nikdo nemůže přečíst a tak nikdo nikomu nemůže nařizovat, co má dělat a co je pro něho dobré. Teprve až toto muslimové pochopí, ztratí fanatičtí islámští duchovní svou moc ovládat, manipulovat a navádět k zabíjení. Toto spolu se strašením a nelidskými tresty je drží u moci nad jednotlivci, kmeny, celými národy i státy. Je přeci nepředstavitelné, že by nejvyšší autorita někoho naváděla k nenávisti a k zabíjení. To může říci jen člověk. I před tímto migranti utíkají. Dejme jim naději, že se mohou z tohoto systému vysvobodit, stejně tak, jak to udělali křesťané v Evropě. Dejme jim naději a spojme se v tomto úsilí s celým světem a konejme přímo na území, ze kterých migranti utíkají. Rychle spočítejme volná pracovní místa v Evropě. Migranti musí ještě na svém území dostat pravdivé informace o možnosti či nemožnosti uplatnění v Evropě. Takto lze, podle nás, pomoci této ohromné katastrofě a zabránit její možné nekontrolovatelné eskalaci.

Zamyšlení nad rámec petice

Dnes, 6.9.2015 na Novinky.cz končí rozhovor o husitství s populárním spisovatelem Vlastimilem Vondruškou těmito slovy : "To, co Evropě hrozí, se nevyřeší naivními řečmi o lásce a pravdě. Takové vedl Jan Hus a skončil na hranici. Pokud nechtěli jeho následovníci rukou nepřátel rovněž zahynout, museli bojovat. A musíme i my. To je hlavní poučení z dějin."

Proč zanikly evropské demokracie? Kým byly poraženy? V této kritické době si musíme zachovat čest i chladnou hlavu. Odmítnout pomoc lidí v nouzi nelze. O tom není pochyb. Je to správné. Někteří Evropané už pomáhají. Papež František dnes nabízí - do každé farnosti jednu rodinu. Co ale dál? Co příští rok, přespříští. Maďarsko už nikomu ve vstupu do Evropy nebrání. Tím proud migrantů před zimou zesílí. Bavorsko už situaci nezvládá a žádá o pomoc.

Co ale dál? Řeší tu někdo, v čem je problém a jak jej řešit? Pojmenoval někdo důvod, proč k nám migranti utíkají? Zatím víme, že se evropští politici schází a řeší přijímání a přerozdělování migrantů. To ale není řešení. To jen přitáhne další a řešení to znovu nebude. Haló! Haló! Je tu v Evropě někdo, kdo ví, co s tím, kromě toho, že nesmíme migrantům bránit ve vstupu?

Máme pro migranty práci? Jestli ne, je to třeba ale říci a nehrát dále mrtvého brouka, protože přijedou další a co jim pak řekneme - že jeli zbytečně? Kdo jim pak řekne, že nebude práce, dům a lepší život? Právě toto očekávají a říkají to novinářům bezprostředně po dosažení cíle. Za cestu dají veškeré úspory, protrpí týdny nebezpečí na cestě a pak zjistí, že tu není to, kvůli čemu se na cestu vydali? Nikdo se pak nemůže divit, jestli se pak budou zlobit. Pak se budou zlobit někteří Evropané, vyhrají demokratické volby a bude po demokracii.

Neměli by migranti slyšet, že jim v Evropě pomůžeme, ale jen do té doby, než bude jejich země svobodná? Neměli by se ještě doma dozvědět, že tu jsou lidi bez domova a miliony nezaměstnaných? Neměli by se také dozvědět, že ani Evropané nemohou bez víza cestovat do některých svobodných zemí? Jestli s touto humanitární krizí bude i krize finanční, což je pravděpodobné, pracovních příležitostí bude ještě méně a migranti budou závislí jen na dávkách od států, ve kterých chtějí žít. Migranti budou odkázáni na milodary Evropanů. Že to končí beznadějí a frustrací už víme. Byl jste někdy někdo delší dobu nemohoucí? Jak jste zvládali říkat si o pomoc. Když jste už trochu mohli, nehněvali jste se na pomocníky ve chvíli, kdy jste měli pocit, že by jste to zvládli sami? Co ta závislost a touha být soběstačný dělaly s vaší psychikou?

Svým dětem taky nemůžeme bránit ve vývoji tím, že za ně všechno uděláme. Velmi jim tím ublížíme, sebereme jim životní lekce. Proto to neděláme a snažíme se jim zajistit podmínky a prostor pro jejich rozvoj. Když neumožníme migrantům vybojovat si svobodu a demokracii ve svých zemích, sebereme jim jejich životní lekce a možnost vývoje. Každý Evropan má v rodině hrůzné zážitky z válek či totalitní represe a velmi si váží toho, kde nyní žije a nikdy nezapomene, že to nebylo za darmo. Je tu úcta k předkům za to, jak tu žijeme. Úctu k předkům a rodinné vazby nelze ničím nahradit.

Lidé, kteří ztratí práci, rodinu a bydlení propadnou beznaději a přestanou mít chuť řešit běžné životní situace. Skončí na ulici. Vyhýbají se životu. Můžete jim dát jídlo, oblečení, bydlení, ale pokud sami nezmění myšlení a nebudou chtít a nebudou mít možnost pracovat, nikdy se už na vlastní nohy nepostaví. Pokud nebudou pro celek užiteční, budou jen přežívat jak umí na pouze a jen úkor společnosti.

Když migranti nebudou mít práci a možnost se realizovat a růst, nebudou úspěšně řešit životní situace, nebudou spokojeni a budou přežívat a hledat viníka. Když pro migranty nebudeme mít práci, jejich sen se rozplyne. Bude to ale naše vina, že jsme v nich vzbudili falešnou naději bezstarostného života.

Vše co migrantům nepovolíme, bude porušení evropské demokracie, evropských práv a evropských svobod. Máme přeci svobodu vyznání, svobodu slova, svobodu shromažďování, volný pohyb po celé unii. Náš právní systém na zneužívání těchto hodnot není připraven.

Už není opravdu na co čekat. Je to veliký problém. Krizi islámu tím, že budeme přijímat migranty, a mezi nimi i sem tam nějakého bojovníka, nevyřešíme. Tolik muslimů nemůžeme přijmout, abychom krizi vyřešili a to nemluvím o možném nebezpečí.

To vůbec nedomýšlím, s jakými informacemi z každodenních kázáních sem migranti přijíždí.

Nevěřme tomu, že máme řešit jen a jen uprchlíky. Vždyť ani toto nezvládáme. Už teď je Evropa ochromena a bezradná. Jak chce Evropa řešit případný větší problém? Evropa se nesmí rozložit a musí zůstat jednotná, jedině tak přežije. Evropa se nyní musí konečně rozhoupat, odebrat slovo alibistickým byrokratům a začít konat. Jinak o vymoženosti, za které krvavě zaplatili naši předci, může velmi brzy přijít. Což nemáme odpovědnost vůči našim dětem?

Žádám všechny, aby už nebyli pasivní, politici jsou bezradní a musíme jim ukázat, co si přejeme. Sami se bojí rozhodnout, vidí jen do příštích voleb a nemohou vydávat prohlášení či rozhodnutí, o kterých by novináři mohli něco moralistického napsat. Musíme jim naznačit, co chceme, jinak se nic nezmění.

Snad mé myšlenky inspirují další a najde se pro nás řešení.

Doufám, že ještě není pozdě.

K výzvě se můžete přidat ZDE.