O tom, že norská sociální služba Barnevern je poněkud asociální a její metody jsou tak absurdní, že by je nevymyslel ani Jára Cimrman, už ve střední Evropě pochybuje jen málokdo. Speciálně na této kauze jsou ale zajímavé zejména tyto dva momenty:

1) Je zjevné, že lidi, kteří sami vyrostli v norské pěstounské péči, norský barnevern už předem považuje za nevhodné pro rodičovství - jak je tedy vychovává a co za pěstouny jim to vybírá? Matka malé Maxine sama vyrostla v pěstounské péči a je hluchá - to byly klíčové argumenty pro odebrání dítěte. Takže už teď mají Denis a David Michalákovi někde založený spis, na jehož základě se jejich budoucí děti stanou předmětem zájmu barnevernu ještě před narozením ...