Jsme v patnáctém roce existence soudních exekutorů v České republice.
Naše profese nevzkvétá.
Vymahatelnost dluhů se z původních 3 procent zvýšila na 60, aby se však postupně v důsledku mnohačetných exekucí snížila na nynějších 30 procent. Stojíme na křižovatce. Přesněji nad propastí vymahatelnosti práva.
Dramaticky se rozevřely nůžky mezi stále rostoucími náklady na povinnou agendu a snižujícími se příjmy, které jsou jen těžko schopny pokrýt nákladný provoz našich úřadů.
Nedávné prohlášení pana ministra spravedlnosti o zvažovaném snížení exekučního tarifu až o 2/3 by znamenalo poslední hřebíček do rakve. Stát bez exekutorů je státem bez účinné vymahatelnosti práva a živnou půdou pro anarchii dluhů.
Výkonná moc této země a její reprezentanti si mohou zvolit – buďto přistoupí k vymahatelnosti práva systémově a promyšleně - Anebo dostane přednost politicky líbivé a rychle spíchnuté řešení, které vrhne věřitele, dlužníky i nás po 15 letech znovu do divokých devadesátých let.
Chci věřit, že tuto cestu si žádný zodpovědný a prozíravý politik nezvolí.
V tomto sále dnes sedí profesionálové a odborníci, kteří reprezentují profesi soudních exekutorů v České republice.
Jsou demotivovaní.
Někteří začali ukončovat svou činnost a není zájem o převzetí jejich úřadů.
ANO, objektivně chybí systémové řešení a snaha o dlouhodobou koncepci vymáhání práva.
Chybí i politická vůle?
Oceňuji, že jste, pane ministře, přijal naše pozvání, aby si soudní exekutoři přímo od vás osobně mohli vyslechnout a diskutovat o tom, jak si představujete naši budoucnost.
Máme řadu otázek, ale vypíchnu pouze některé z nich:
Soudních exekutorů je podle vás mnoho a je třeba snížit jejich počet.
Ptáme se:
Kolik by jich mělo být?
Jak chcete tohoto cíle dosáhnout?
Jakou by měly mít velikost?
Kolik mají vydělávat?
Co je podle vás běžná velikost exekutorského úřadu?
Jak vypadá analýza a modely, ze kterých vycházíte?
Chcete zlevnit vymáhání bagatelních pohledávek, ale jak? Opět na náš úkor?
Z jednoduchého exekučního řízení se stal během 15 let vlivem řady regulatorních zásahů složitý a nákladný proces. Za 15 let agenda soudního exekutora nabobtnala bezpočtem povinných úkonů, které celý proces zkomplikovaly tak, že vlastní vymáhání dlužných částek se stalo téměř minoritní položkou celého procesu.
Dostali jsme povinnosti, ale ne peníze.
Od roku 2001, kdy soudní exekutoři začali vykonávat činnost, narostla povinná agenda soudního exekutora o více než 40 procent úkonů, které dříve řešily exekuční soudy. Rozhodujeme o právech a povinnostech všech účastníků řízení. Nejen dlužníků.
To znamená, že vykonáváme odbornou právní činnost na úrovni soudce prvního stupně. Není to ani jednoduché, ani levné.
Navíc máme odpovědnost za činnost jako podnikatelé. Některé úřady zaplatí měsíčně na poštovném statisíce korun, mzdové náklady na pracovníky úřadu jsou v řádech milionů měsíčně. Informační systémy spolknou statisícové částky.
Stát na nás postupně přehodil agendu a s ní i náklady. Ale nesmlouvavě nám osekává finance.
Navíc za většinu exekucí nedostávají dnes soudní exekutoři zaplaceno, protože v systému je 70 procent nevymahatelných exekucí. Jsme ze zákona povinni konat u všech případů a platit související náklady, i když víme, že většinu pohledávek nemáme šanci vymoci.
Plánované snížení tarifu je hazardem s vykonatelností práva!
Exekutorské úřady přestanou mít prostředky na svůj chod.
Propustíme zaměstnance – těch je více než 3000.
Provoz úřadů se významně zpomalí.
Vlastní vymáhání se odsune na vedlejší kolej.
A věřitelé budou čekat. Ne o několik dní, ani týdnů, ale o několik měsíců až let. To se jim asi nebude líbit. Už dnes je průměrná doba trvání exekuce 2 roky. Někteří z nich už mají velké osobní problémy – matky, které netrpělivě čekají na výživné; živnostníci, kteří pociťují nezaplacení každé faktury; i drobní podnikatelé, kteří jsou na vymožení pohledávek existenčně závislí.
A dlužníci? Těm budou v důsledku prodloužení exekučního řízení dluhy dále narůstat. Tíhu exekuce budou se svými rodinami pociťovat o to více, oč delší dobu bude její provádění trvat. Vyřešení jejich potíží se oddálí.
A pokud exekutorské úřady zavřou úplně, nebude mít kdo jejich případy administrovat.
Nebo si snad 4,5 milionů exekucí vedených proti téměř 800 tisícům dlužníků a vymáhání 350 miliard korun převezmou opět soudy?
Zvolené řešení bude mít dopad na každou pátou rodinu v České republice, protože v každé páté rodině se vyskytuje někdo, kdo má osobní zkušenost s exekucí.
A právě proto voláme po promyšleném řešení.
Nikoli překotném a prvoplánovém. Nikoli po takovém, které sbírá krátkodobé politické body. To si nezaslouží ani dlužníci, ani věřitelé. Ale ani samotní soudní exekutoři.
Nic není zadarmo, ani vymahatelnost práva a exekuce.
Stále jsme ochotni jednat, ale odmítáme být hromosvodem pro politiky.
A tak za sebe říkám: Pane ministře Pelikáne, nejsem politický bod!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
