Petice za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6

31.08.2019 21:00

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme zastupitelstvo Prahy 6 o odstranění sochy maršála Koněva.

Petice za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6
Foto: Hans Štembera
Popisek: Socha maršála Ivana Stěpanoviče Koněva na Náměstí Interbrigády v Praze

Podle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme zastupitelstvo Prahy 6 o odstranění sochy maršála Koněva.

K této žádosti nás vedou následující fakta:

Existence pomníku maršála Koněva je trvalým prodlužováním komunistické lži - původní důvod pro vztyčení pomníku, totiž že „Vojska pod jeho vedením zachránila 9.5.1945 Prahu před zničením“, je prokazatelně v rozporu s realitou, neboť kapitulaci německých jednotek v Praze přijal již 8. května vojenský velitel Prahy generál Kutlvašr.

Pomník maršála Koněva, vystavěný v roce 1980, v žádném případě nelze považovat za výraz spontánního vděku obyvatel Prahy za osvobození od nacismu – v roce 1980 šlo již výhradně o symbol poroby Československa sovětským impériem.

Umístění pomníku historické osobě ve veřejném prostoru je výraz uznání a ocenění jejích zásluh a přínosu pro město, stát, lidstvo. U pomníku maršála Koněva jsou však umístěny tabule, na nichž jsou uvedeny jeho neblahé činy a zločiny – pomník se tak stává výrazem ocenění jeho negativního působení, které zahrnovalo:

  • potlačování odporu proti Rudé armádě na Ukrajině v roce 1917,
  • boj proti československým legiím na sibiřské magistrále v roce 1919
  • až o polovinu vyšší ztráty v jeho jednotkách během II. světové války než u sousedních frontů,
  • bombardování Mladé Boleslavi den po válce, kdy pouze proto, aby zabránil německým oddílům v přesunu do americké zóny, nařídil svrhnout cca 50 tun bomb na město a okolí – přes 500 obětí
  • na podzim 1956 velel sovětským vojskům při krvavém potlačení maďarského povstání – dva a půl tisíce obětí,
  • pod ochranou jeho vojsk byla postavena berlínská zeď v roce 1961,
  • podíl na zpravodajské přípravě okupace v roce 1968.

Výše uvedená zvěrstva nelze nijak omlouvat poukazováním na to, že Koněv byl „pouze voják“, který musel plnit rozkazy. Naopak, Koněv byl již od 30. let důležitou oporou bolševického režimu; od roku 1937 byl poslancem Nejvyššího sovětu, o dva roky později kandidátem ÚV KSSS, to vše díky osobní ochraně ministra obrany Vorošilova i díky tomu, že v době nejzběsilejších stalinských čistek donášel na své spolupracovníky i velitele, včetně Vasilevského a Žukova.

Navrhujeme proto, aby pomník maršála Koněva byl nahrazen důstojným památníkem všech, kdo se na osvobození Prahy v květnu 1945 podíleli.

Za petiční výbor:

Ing. Helena Frankenbergerová
Ing. arch. Alexander Holub
RNDr. Radim Špaček

Petici můžete podepsat ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Tomio Okamura byl položen dotaz

migranti

V rozhovoru pro PL jste řekl, že hnutí SPD tady nechce žádné africké a islámské migranty. Ty ale podle všeho k nám ani nechtějí. Jak se ale stavíte k přijímání uprchlíků z Ukrajiny? A vracel byste na Ukrajinu bojeschopné muže? A pokud ano, jak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…