Petr Bílek: Komu vadí Unie?

09.07.2016 8:30

Stalo se módou sezóny do Unie rázně tepat. Parafráze Jiřího Suchého mi připadá případná. Kdekdo dnes u nás našel tento záchytný bod a s úporností, jakou zná jedině iracionalita, opakuje odposlouchané floskule spolehlivě oddělené od životních zkušeností, a proto tak nevyvratitelné. Zkusme shrnout, čím a jak zasahuje Unie do života tzv. běžných občanů České republiky.

Petr Bílek: Komu vadí Unie?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka Evropské unie

Po dlouhých desetiletích lze bez potíží cestovat po celém kontinentu. Bez nekonečných administrativních průtahů je možné najít si práci v jiné evropské zemi a začít tam žít. Při jízdě z Prahy do Lisabonu nemusíte za každou hranicí hledat směnárnu, stačí vyměnit peníze jen jednou anebo vůbec, máte-li kartu. Kdejaká čistírna odpadních vod, kdejaká lavička v parku, kdejaký úsek modernizované železnice či silnice je postaven s pomocí financí z evropských fondů. Náš stát dostává víc, než odevzdává. Unijní kontrolní mechanismy usilují o udržení dosažitelných standardů u zboží a potravin tak, aby nepoškozovaly zdraví občanů. Nástroje Evropské unie komplikují život českým zlodějům, oligarchům a politikům, kteří by bez tohoto dozoru, někdy pořád ještě nedostatečného, kradli mnohem víc, než se jim to daří nyní. Sleduje-li se deficit státních rozpočtů a zadluženost států, měl by občan cítit křivdu? Antimonopolní opatření dbají na zachování konkurenčního prostředí a volné hospodářské soutěže. Bdělá očka z Bruselu občas mrknou i na to, jak si vedou média, a když něco přestává klapat, jako třeba v této době v Polsku, svraští obočí a vztyčí prst. Evropská legislativa i exekutiva vytvářejí garance dodržování lidských práv. V případě menšin se nám to ne vždy zamlouvá, ale bez tohoto tlaku bychom měli sklon nechat akutní problémy sociálního vyloučení prostě vyhnít, jak je v kraji zvykem. Jestli to někdo považuje za buzeraci, je sám proti sobě. Kvóty a přerozdělování migrantů se českého občana týkají jen do té míry, že by si měl položit otázku, kdo za to může, že naše země má tak mizernou pověst, že sem nikdo nechce. To bylo křiku, když měli hospodští zlidštit hajzly a udělat z nich toalety. Stejně se to mnohde nepodařilo, ale řekněte, kdo by jinak sám od sebe u nás bez vnějšího tlaku vložil peníze do něčeho, co je nevrátí? Oblíbená je také mantra o deficitech demokracie při evropském zastupitelském systému a při způsobech volby poslanců do Evropského parlamentu. Bránil někdo Čechům, aby chodili houfně k evropským volbám a vybrali zastupitele, kteří se budou profilovat jako osobnosti nadnárodního formátu a vlivu a ne jako brzdaři? Ohrožuje začlenění České republiky do uskupení evropských států její bezpečnost, nebo naopak upevňuje. Nebylo by po czechxitu z Prahy do Moskvy blíž?

Myslím, že Friedrich Nietzsche postřehl už v 19. století jasnozřivě objektivní povahu procesu, který na našem kontinentě bez ohledu na názory a vůli jednotlivců probíhá: „Ať už tomu, v čem se nyní hledá význačný znak Evropanů, říkáme ,civilizace' nebo ,zlidštění' nebo ,pokrok'; ať už tomu říkáme prostě, bez chvály či hany, politickou formulí demokratické hnutí Evropy: za vším tímto morálním a politickým popředím, na něž se takovými formulacemi poukazuje, probíhá nesmírny fyziologický proces, který stále mohutní – proces vzájemného připodobňování Evropanů, jejich rostoucí vymaňování se z podmínek, za nichž vznikají klimaticky a stavovsky vázané rasy, jejich vzrůstající nezávislost na každém určitém milieu, jež by se chtělo po staletí stejnými požadavky zapisovat do duše a těla – tedy pozvolný vzestup bytostně nadnárodního a nomádského druhu člověka, jehož charakteristickým znakem, mluveno fyziologicky, je maximálně rozvinuté umění a síla přizpůsobivosti." Říkal tomu „vznikání Evropana" a odvodil z toho potřebu tyranů v jeho specifickém významu slova. Tak.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…