Téměř polovinu dluhu představují závazky tuzemských firem. Zároveň ovšem tyto firmy ve třetím čtvrtletí snižovaly svůj dluh vůči zahraničí a nejvíce se tak podílely na celkovém poklesu zadlužení. Jak uvádí ČNB, šlo přitom především o snížení závazků vůči mateřským společnostem.
Ke snížení dluhu přispělo i snížení zahraničních vkladů v tuzemských bankách. Rekordně nízké úrokové sazby zahraniční kapitál do ČR rozhodně nelákají. Ostatně tento závěr potvrzuje i nižší zájem investorů ze zahraničí o české státní dluhopisy ve třetím čtvrtletí.
Struktura dluhu ČR zůstává i nadále příznivá, neboť stále dominuje dluh dlouhodobý. Krátkodobé závazky tvoří jen necelých 24 % z celé částky.
Většinu dluhu tvoří závazky veřejného sektoru včetně státních garancí, zatímco přímo na soukromý sektor připadá jen 46 % zadluženosti. Přímé zadlužení státu ovšem dosahuje pouze necelých 29 %.
Výše dluhu i jeho struktura zůstává relativně příznivá a nepředstavuje zásadní problém české ekonomiky ani překážku pro její další vývoj. Neohrožuje ani úroveň devizového kurzu koruny.
V posledním čtvrtletí roku lze očekávat, že hodnota dluhu ČR se zvýší z titulu oslabené koruny. Půjde však primárně o efekt přepočtu eurového, respektive dolarového zadlužení do korun.
Samotný objem cizoměnových závazků jako takový by se nijak výrazně zvýšit nemusel. Brzdou zadlužení zůstávají nízké tuzemské úrokové sazby a vysoká dostupnost domácích úvěrů. I když samozřejmě nelze zcela vyloučit, že část investorů v korunách se po intervenci přece jen ve větší míře navezla do korunových dluhopisů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
