Pomalejší tempo by měla zařídit spotřeba domácností, investice, ale i zahraniční obchod, který doposud až překvapivě silně ekonomiku poháněl nahoru. Celkově by si ekonomika měla připsat v příštím roce 3,3 % (podle ČNB 3,4 %), s čímž lze v podstatě souhlasit.
Co zajímavého však ještě přináší nejnovější komplexní výhled z dílny MF? Minimálně je to přesvědčení o přebytkovém hospodaření veřejného sektoru, které by se mělo stát v podstatě téměř pravidlem. Ve srovnání s loňským rokem by se mělo kladné saldo hospodaření veřejných financí téměř zdvojnásobit na 1,1 % HDP a v příštím roce dále vzrůst až na 1,3 %. Tento optimismus docela kontrastuje se schodky státního rozpočtu naplánované pro letošní (-60 mld. korun) i příští rok (-50 mld.). Výsledky státního rozpočtu za prvních deset měsíců však novému výhledu dávají – minimálně pro letošní rok, zejména díky silnému ekonomickému růstu, za pravdu. Rozpočtové příjmy meziročně poskočily o 95 mld. korun, z čehož téměř polovinu obstaralo vyšší sociální a zdravotní pojištění, čtvrtinu vyšší výběr DPH a zhruba 20 mld. daně z příjmu. Ovšem stát nejenom vybírá více na daních, ale také šetří. Minimálně tedy zatím v rámci investic, jak rovněž ukazuje čerpání výdajů na dopravní investice.
A nakonec státní rozpočet šetří i na dluhové službě, i když je otázkou, jak dlouho ještě. Vývoj výnosů korunových státních dluhopisů ve druhé polovině letošního roku, kdy se desetiletý výnos už dostává do blízkosti 1,9 % a více než polovinu trhu „okupují“ zahraniční investoři, výhledu MF které počítá pro rok 2018 s dlouhodobými výnosy 1,5 %, zatím příliš nenahrává. Financování státního dluhu se tak může po letech mírně prodražit, zvlášť pokud bude MF chtít jeho průměrnou splatnost posunovat z pěti let na šest a centrální banka si udrží silné odhodlání rychle zvyšovat své úrokové sazby. To by jistě nenechalo ani tuzemský dluhopisový trh bez odezvy.
Petr Dufek
finanční analytik
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
