Petr Hartman: Církve nechtějí slevit

26.03.2014 21:31

Představitelé církví podle očekávání nesouhlasí s tím, aby se zásadním způsobem měnily podmínky majetkového vyrovnání státu s církvemi. Příslušný zákon byl řádně schválen parlamentem. Ústavní soud odmítl, že by tato právní norma porušovala Listinu základních práv a svobod. Rovněž neuznal stížnost, že by měl být majetek navrácen podle netransparentních parametrů.

Petr Hartman: Církve nechtějí slevit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kostel, ilustrační foto

Na základě této legislativy už byl zahájen převod majetku do rukou církví. Pomyslný vlak se rozjel a nelze ústavně konformním způsobem zastavit. Ostatně politici si uvědomují, že příslušné zákony zpětně měnit nelze. Nejschůdnější možností, jak případně upravit podmínky majetkového vyrovnání státu s církvemi byla vzájemná dohoda. K ní zatím nedošlo a politici pomalu ztrácí nervy. Projevuje se to výhrůžkami, že by majetková náhrada mohla být zdaněna.  

Právě suma blížící se hranici 60 miliard nenechává některé politiky v klidu. Snaží se ji snížit. Motivací k této aktivitě může být nejspíše snaha zavděčit se voličům. V silně ateistické společnosti nejsou tzv. církevní restituce příliš populární. Proto jim věnují politici poměrně velkou pozornost, která neodpovídá realitě. Zmiňovaná šedesáti miliardová suma by měla být postupně vyplacena během třiceti let. Ve státním rozpočtu to představuje desetiny procenta ročně a nestojí to tudíž příliš za řeč.  

Polemiku vyvolává inflační doložka. Když však hodláte vyplácet určitou sumu v řádu desítek let, musíte zohlednit, že reálná síla koruny se může postupně snížit. Například za tisíc korun v devadesátých letech šlo pořídit více než nyní. Vyhnout by se jí šlo pouze tím, že by zmiňované miliardy byly vyplaceny najednou, což by pro státní rozpočet byla velká zátěž.  

Sporný by mohl být spíše výpočet finanční náhrady. Ten byl založen na odhadu hodnoty majetku církví, který nemůže být vrácen. K vyčíslení konkrétní částky bylo využito průměrných cen nemovitého majetku v České republice. Zároveň zákon stanoví, že finanční náhrada není předmětem daně, poplatku, ani jiného obdobného peněžitého plnění. Proto mohou existovat pochybnosti o tom, zda výsledná suma nebyla nadhodnocena.  

Představitelé sociální demokracie a hnutí ANO jsou patrně přesvědčeni o tom, že ano. Jinak by nemohli usilovat o to, aby byla o zhruba 13 miliard korun snížena. Vzhledem k tomu, že představitelé církví takovýto názor nesdílí, těžko se výše finanční náhrady změní.  

V době, kdy by vláda měla řešit především problémy týkající se například vysoké nezaměstnanosti, se jeví rozruch kolem církevních restitucí jako uměle vyvolaný problém. Pro koalici by v této souvislosti bylo lepší, kdyby se prosadil názor KDU-ČSL, že jde o vyřešenou záležitost, ve které není potřeba se dále pitvat.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

svobodná média

Dobrý den, fakt byste za obálku na časopisu, která nikoho neuráží někoho hnala k soudu? Kde je pak nějaká svoboda? A třeba Respekt je známý svými obálkami, kde jsou často i karikatury a je používána nadsázka, někdy i černý humor. To jste se už všichni politici zbláznili, že byste chtěli zasahovat do...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

15:22 Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

Na 1. května 2024 připadá 20. výročí našeho vstupu do Evropské unie. Náš veřejný a mediální prostor …