Petr Hartman: Nestandardní přístup politiků k novele služebního zákona

02.08.2014 12:03

„Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.“ Tolik citace ze zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Petr Hartman: Nestandardní přístup politiků k novele služebního zákona
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jednání sněmovny

Dobře by si ji měli přečíst všichni vládní politici, kteří tvrdí, že se v tuto chvíli chtějí dohodnout s opozicí na kompromisech kolem novely služebního zákona a zároveň dodávají, že nesouhlasí s tím, aby se projednávání této novely vrátilo do druhého čtení. Tím už totiž norma prošla a proto jedinou možností, jak do ní případně zapracovat další změny, je právě návrat o krok zpět, tedy do druhého čtení.

Také tyto výroky názorně dokazují podivnou hru poslanců s veřejností. U zákonů typu služebního by se očekávalo, že budou přijímány v takové podobě, která vydrží bez zásadních úprav delší dobu než jedno jediné funkční období vlády. Zaručit to může dohoda napříč politickým spektrem. K ní by však mělo dojít daleko dříve než v momentu, kdy mají politici o podobě zákona definitivně rozhodovat.

Jejich současné počínání proto vyvolává spekulace o tom, proč k jednacímu stolu usedli až po obstrukcích a v době, kdy měli o celkovém znění hlasovat. Vyvolaný chaos, kdy mohou být některé pasáže přepisovány na poslední chvíli, může otevřít prostor ke změnám, které původní záměr zákona posunou k poněkud odlišnému vyznění. Vzhledem k tomu, že služební zákon byl přijat už před dvanácti lety a dosud nevstoupil v platnost, je legitimní podezírat politiky z toho, že se příliš nechtějí vzdát svého vlivu na státní správu.

Když už se jim nepodaří zabránit tomu, aby služební zákon byl přijat, mohou se pokusit ho na poslední chvíli změnit tak, aby se neodstřihli od možnosti rozhodovat o osudu jednotlivých státních úředníků. Právě tímto způsobem mohou fungování státní správy zásadně ovlivňovat. Negativně se to může projevovat například v zadávání veřejných zakázek, v čerpání evropských dotací, v nakládání se státním majetkem, v kvalitě práce jednotlivých úřadů a podobně.

Proto by se se zákonem o státní službě nemělo zacházet takovým způsobem, jaký předvádějí politici. Jejich dosavadní počínání se příliš nepodobá standardnímu legislativnímu procesu. Vytváří to prostor k tomu, aby místo jasného vymezení práv a povinností státních úředníků a jejich ochrany před nadměrným politickým vlivem, byl přijat zákon, který ostrou a nepřekročitelnou hranici mezi světem politickým a úřednickým zamlží.  

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Byl byste pro, aby měli cyklisti SPZ?

Cyklisti jsou všude a dost často bohužel nedbají pravidel silničního provozu. Už víckrát se mi ale stalo, že udělali nějaký přestupek a vlastně jim to projde, protože je nemáte jak identifikovat, i když je třeba natočíte nebo je zachytí nějaká kamera. Neměli by mít na kole něco, podle čeho půjdou id...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.