Ve velice užitečném zjednodušení je možné přirovnat Pegidu k nespokojencům, kteří jsou v Česku přívrženci prezidenta Miloše Zemana, kteří s určitou nostalgií vzpomínají na minulý režim, nemají rádi přistěhovalce a v konfliktu mezi Západem a prezidentem Putinem dávají častěji za pravdu Rusku. Jsou to obyčejní lidé, kteří se těžko dokázali vyrovnat se změnami po nástupu kapitalistického systému.
Odpůrci Pegidy se dají přirovnat k tzv. pražské kavárně nebo prostě ke kavárně. To jsou lidé, pro které byla změna v listopadu 1989 pozitivní, oceňují otevřenou a liberální společnost, počítají se ke střední třídě, mají dobrý vztah k menšinám a obávají se návratu ke starým pořádkům.
Schopným organizátorům Pegidy se podařilo výše zmíněnou „nespokojenost prostého člověka“ přetavit ve vlivné protiislámské hnutí, nutno ovšem upozornit, že opravdu vlivné je pouze v Drážďanech. Přes všechny výstřelky a některá protidemokratická hesla nejsou příznivci Pegidy zcela nesympatičtí.
Skutečně mají vážné problémy a obavy, přitom ztratili přesvědčení, že to v politice vůbec někoho zajímá. V jiných městech se ovšem nepodařilo drážďanský vzor napodobit, při tradičních pondělních demonstracích převládali odpůrci Pegidy, tedy kavárna.
To se stalo i v Lipsku, které proslavily demonstrace už v roce 1989. Stejně jako teď v Drážďanech probíhaly před pětadvaceti lety pondělní protesty v Lipsku a staly se hlavním podnětem k pádu východoněmeckého režimu. Z pohledu kosmopolitního Lipska jsou dnešní pochody v Drážďanech zneužitím jejich slavné tradice.
K přímé konfrontaci drážďanské Pegidy a lipské kavárny došlo ve středu. Protiislámská demonstrace v Lipsku měla nahradit drážďanský pochod, zrušený kvůli výhrůžkám teroristů. Hnutí proti islamizaci zde chtělo nejen ovládnout Lipsko, což se dosud nedařilo, ale také uskutečnit největší protest proti islámu, na který by se sjeli lidé z celého Německa.
Lipsko se ubránilo. Na demonstraci dorazilo maximálně patnáct tisíc lidí, o mnoho méně než slibovali organizátoři, pouhá třetina proti účastníkům drážďanských protestů. Odpůrců protiislámské demonstrace se sešlo nejméně dvacet tisíc a bylo by jich víc, nebýt policejních opatření. K fiasku středečních protestů přispěla jedna podstatná okolnost.
Nepořádala je samotná Pegida, ale její lipská odnož zvaná Legida. V jejím případě už nejde o spolek, který vznikl jako projev nespokojenosti obyčejných lidí.
Jde o umělou organizační strukturu, která se nabízí jakýmkoli odpůrcům režimu. Logicky je víc radikální a oslovuje především neonacisty, pravicové a proruské radikály. Tato společnost běžné občany spíše odrazuje.
Z toho plyne v zásadě pozitivní poučení pro Česko. Radikalizací svých stoupenců tuzemští populisté ničeho nedosáhnou. Když se třeba prezident zapomněl a začal používat příliš silná slova proti svým odpůrcům, ztratil na popularitě.
Ovšem i zdejší kavárna by měla být po vzoru té východoněmecké připravena bránit otevřenou společnost. Možná ji čeká zkouška podobná té v Lipsku.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
