Proto není divu, že se snaží zpochybnit legitimitu soudu jako takového. A označuje svou úplatkářskou kauzu za monstrproces. Zní to až tragikomicky. Rath jako Milada Horáková. Smích. A děs.
Přesto může mít středočeský exhejtman obžalovaný z korupce svým způsobem pravdu. Samozřejmě ale jinak, než si myslí.
Technika hraní si na politického vězně není nikterak inovativní. Nejen každý korupčník, ale i každý opilec či násilník se považuje za oběť libovolného režimu. Je možné, že své historce věří i David Rath. Sofistikovaný sebeklam nebývá zřídkavým jevem.
Každý z nás nakonec nepochybně zná někoho, kdo se dal v uvozovkách „koupit“ a přesvědčil sám sebe, že to vposledku udělal pro dobrou věc. U osob vybavených bájnou lhavostí je to pak obzvlášť snadné. Konstruktér nemůže být v realitě, kterou si sám konstruuje zápornou postavou.
Jenže, pokud se budeme zabývat realitou objektivní, jsou Rathovy fantazie o politickém procesu mimo. Nežijeme v padesátých letech. Politicky řízená domluva mezi policií, státními zástupci a soudci je vyloučena.
Rath má, stejně jako kdokoli jiný k dispozici opravné prostředky: odvolání, dovolání k nejvyššímu soudu, ministerskou stížnost pro porušení zákona, stížnost k Ústavnímu soudu a třeba i k Soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Rath. A spol jsou vyšetřováni a souzeni dle zásad právního státu.
Mimochodem téhož státu, který David Rath z pozice předního politika ČSSD, ministra, poslance a hejtmana spoluvytvářel větší měrou, než 99 procent populace.
Přesto určité monstrózní rysy proces s Davidem Rathem a jeho parťáky má. Prvorepublikový profesor trestního práva August Miřička monstrproces charakterizoval jako soud se značným počtem obžalovaných. Wikipedická definice pak uvádí, že jde cituji o „široce medializovaný soudní proces, jehož úkolem je ovlivnit atmosféru v zemi.“ Všechno sedí.
Rathovi komplicové dostali hodně tvrdé tresty. Sedm a půl roku pro obžalované Kotta a Pancovou je přísné i podle státního zástupce. Dvanáct let se bežně dává v Česku za vraždu. Z druhé strany je stejně návodná pouhá podmínka pro spolupracující obviněnou Salačovou. Udáte spolupachatele, nic moc se vám nestane.
Všechno působí až moc exemplárně. O neuvěřitelně dlouhé době, kterou strávil David Rath ve vazbě, až to vypadalo, že vazba má být jakýmsi předběžným trestem, nemluvě.
Znovu: David Rath politickou obětí není. Pokud bude shledán vinným, zaslouží trest dle zákona a míry provinění. To ale neznamená, že by měl plnit roli odstrašujícího případu – jakéhosi „dobře umístěného oběšence“, při pohledu na nějž si každý rozmyslí co udělá.
Exemplární tresty, které netrestají jen obžalovaného, ale v jeho osobě i všechny další potenciální pachatele, jsou v principu monstrózní. Ať je používá justice totalitní, či svobodná. Nezastávám se Ratha, ale doufám, že na to bude soudce při vynášení rozsudku nad bývalým sociálnědemokratickým hejtmanem pamatovat.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas