"Bohužel se na poslední chvíli ukázalo, že Ukrajina je ponechána sama sobě, aby se potýkala s vážnými finančními a hospodářskými problémy," zdůvodňoval podle agentury Reuters ukrajinský prezident Viktor Janukovyč své rozhodnutí asociační nepodepsat ve Vilniusu asociační dohodu s EU.
Její text o více než tisícovce stran předpokládal prakticky jednostranné přizpůsobení Ukrajiny unii a také – v důsledku – zpřetrhání hospodářských vazeb směrem k Rusku. Nabídka pomoci v řádech desítek či stovek milionů euro nepochybně nemohla odvrátit ukrajinské hospodářství od krachu, ke kterému země směřovala v důsledku činnosti předchozích vlád, a to nejen za prezidentování Janukovyče, ale také politiky Viktora Juščenka a premiérky Julije Tymošenkové. Největší zájem totiž měli o mocenské spory a nepochybně také soukromé zisky třeba Tymošenkové a spojeneckých oligarchů.
Není jasné, jakou hru v té době rozehrával Brusel, neboť i jemu muselo být zřejmé, že má-li Janukovyč dohodu podepsat, potřebuje odpovídající balík finanční a hospodářské pomoci. Je možné pochopit jistou opatrnost evropských politiků jako reakci na požadavky vznášené přímo z Ukrajiny, které se mohly zdát nadnesené.
Avšak bruselský komisař pro rozšíření Štefan Füle by si neměl vystačit s přívětivými úsměvy, ale snad zprávami o faktickém stavu ukrajinského hospodářství a náročností přidružení země disponoval. K čemu by totiž jinak byl? Mělo by se vyjasnit, zda dostatečně informoval předsedu Evropské komise Jose Manuela Barrosa a další evropské politiky.
Evropská unie nyní najednou disponuje prostředky, které mohou ukrajinské hospodářství udržet nad vodou a v podstatě se jedná o částky, které Janukovyč žádal a v krizovém momentu dojednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Brusel najednou po ukrajinském převratu třese měšcem a na výraznější pomoc přistupuje.
Minimální částka, kterou Ukrajina potřebuje ke stabilizaci své ekonomiky, je ovšem podle Arsenije Jaceňuka 15 miliard dolarů. Úřadující ukrajinský ministr financí Jurij Kolobov ovšem pro letošní a příští rok mluví o potřebě zahraniční pomoci v celkové výši 35 miliard dolarů. Najednou už nejsou úsměvné předpovědi bývalého polského prezidenta Lecha Wałęsy, který varoval, že Evropská unie musí počítat s dlouhodobými náklady na přidružení Ukrajiny k Evropské unii ve výši 100 až 500 miliard euro a ptal se, kde na to vezmeme.
Je to velmi správná otázka. Má Evropská unie dostatek finančních prostředků na řešení vlastních problémů? Například na plán zvyšování konkurenceschopnosti, v dokumentech unie přijatou výzvu vědeckého a technického pokroku nebo na odstranění v některých členských zemích děsivé nezaměstnanosti mladých lidí?
Velký otazník je také za otázkou, kde prostředky z finanční pomoci skončí. Nová vláda se spolčuje s oligarchy dříve podporujícími Stranu regionů a Janukovyče. Není vyloučeno, že tyto nenasytné žraloky láká právě možnost finanční kořisti z pomoci unie. Je také vyloučeno, že se jednou nezjistí, že podobně jako Tymošenková mají nynější vládci Ukrajiny řadu podezřelých kont v zahraničí?
Krach bruselské politiky vůči Ukrajině je očividný a zaplatíme za něj všichni. Za normální situace by Manuel Barroso nebo baronka Ashtonová či Štefan Füle slyšeli: Máte padáka. Tito političtí neumětelové téměř s určitostí skončí po zvolení nového Evropského parlamentu. Krach jejich politiky vůči Ukrajině, ale Brusel bude pociťovat řadu let. Pociťovat ho budou ale všichni lidé v Evropské unii, protože z jejich kapes a na jejich úkor se bude řešit něco, k čemuž v takovém rozsahu vůbec nemuselo dojít.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vasevec.cz
