Petr Meduna: Výročí agrese NATO proti Jugoslávii. Devadesát mrtvých dětí

25.03.2015 18:17

V Bělehradu předevčírem – v předvečer 16. výročí zahájení agrese NATO proti bývalé Jugoslávii – oznámili iniciativu požadující kompenzaci za škody vzniklé v důsledku 78 dnů trvajícího bombardování. Operace NATO, uskutečněná bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, byla největším bombardováním od konce II. světové války.

Petr Meduna: Výročí agrese NATO proti Jugoslávii. Devadesát mrtvých dětí
Foto: www.nato.int
Popisek: Vojáci NATO

Shromáždění uspořádala nevláddní organizace Bělehradské fórum za svět rovných a Klub generálů a admirálů. Podle účastníků byla akce NATO „porušením všech norem mezinárodního práva“. Podle generála ve výslužbě Jovo Milanoviče by mělo být obnoveno soudní jednání se čtrnácti světovými lídry, kteří jsou za agresi odpovědní.

Konkrétní rozkaz k zahájení agrese vydal americký generál Wesley Clark a generální tajemník NATO Javier Solana. Dodnes se převážná většina zodpovědných osob objevuje ve vrcholných funkcích. Především Srbsku byly způsobeny obrovské materiální škody, prakticky všechna města se stala cílem leteckých útoků. Bombardování přineslo také smrt dvěma a půl tisíce civilistů. Mezi nimi bylo také devět desítek dětí.

První dětskou obětí byla v Batajnici nedaleko Bělehradu tehdy tříletá Milica Rakić. Celkem bylo provedeno 2300 náletů na 995 objektů. NATO používalo kontroverzní kazetové bomby a také zakázanou munici s ochuzeným uranem. Použití této munice má za následek i v přímých obětech neuvedená pozdější úmrtí na leukémii a různá nádorová onemocnění.

NATO tvrdilo, že důvodem agrese je politika Bělehradu v Kosovu. Jugoslávská armáda v té době bojovala s teroristickou Kosovskou osvobozeneckou armádou (UCK), která ostatně byla i na americkém seznamu teroristických organizací a byla z něho vyřazena v roce 1998. Tady je třeba uvést, že W. Clark později ve své knize Vedení moderní války přiznal, že plánování operace NATO proti Jugoslávii bylo v plném proudu již v polovině června 1998. V souvislosti s bombardováním Jugoslávie je třeba také uvést výrok tehdejšího českého prezidenta V. Havla, že „…nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární“.

Česká republika ostatně patří mezi agresory, když tehdejší vláda vedená Milošem Zemanem vyslovila s operací NATO bez souhlasu Rady bezpečnosti souhlas a umožnila přelety bombardujících letadel vzdušným prostorem republiky. Později ve druhé etapě bombardování vyslovila souhlas se zaměřením na mezinárodně zapovězené cíle.

Publikováno se souhlasem vydavatele 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

odškodnění

Pane poslanče, dobrý den, co si myslíte o tom, za jakých podmínek chce Praha poskytnout pozůstalým po obětech střelby na FF finanční pomoc? Já si troufnu říci, že je to až nehumánní, a že je celý ten dotazník je jen zástěrkou, jak nepomoci. Zajímalo by mě taky, zda nějaké odškodnění vyplatil stát? M...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Stanislav Hošek: Jak to asi může pokračovat

12:12 Stanislav Hošek: Jak to asi může pokračovat

Představitelé deseti zemí NATO souhlasí s tím, že Ukrajinská armáda může jejich rakety delšího dolet…