_635599252537581721.JPG&id=69727)
Přesto se našlo dost těch, kteří se dokázali jak okupaci, tak normalizaci vzepřít či alespoň nepodlehli tlaku na přizpůsobení se požadavkům okupantů a normalizátorů. Rád bych v této souvislosti poukázal na jednu malou skupinku těch, kteří ve vyhrocených okamžicích zaujali pevná stanoviska a dokázali v nich vytrvat dodnes.
Byla to kupodivu řada vojáků z povolání a občanských zaměstnanců vojenské správy. A nebylo jich tak málo - kvůli těmto svým postojům bylo z armády vyhozeno téměř 13 000 lidí. Nikdo si neuvědomuje, že vojáci tak byli z hlediska profesního složení vlastně nejpostiženější skupinou obyvatel. A to jim slouží ke cti. A také jim to ti, kteří selhali, nikdy neodpustí. V září - hned měsíc po vzpomínce - bude parlament projednávat možnost přilepšení k důchodům těmto vojáků či vdovám po nich. Žije jich už jen něco málo přes jeden tisíc a jejich průměrný věk je 85 let.
Doporučuji všem, aby pečlivě sledovali průběh tohoto jednání a především hlasování svých volených zástupců. Tady vůbec nejde o těch pár bývalých vojáků, tady jde o naši budoucnost. Obávám se, že naše země stojí před daleko vážnější a složitější situací, než byl vpád Sovětů. Dívejte se, jak se chovají politici k těm, kteří se za svou vlast postavili tehdy a ptejte se, jak se budou chovat v okamžicích ohrožení a nebezpečí k nám všem.
Autor je člen Vojenského sdružení rehabilitovaných, bydlí v Praze 6.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
