„SPELOS je sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů a dalších her. Firmy v něm sdružené reprezentují především provozovatele evolučně nejvyspělejšího herního systému, kterým je centrální loterní systém s interaktivními videoloterními terminály, ve zkratce CLS. Zastupujeme ale i některé další provozovatele, např. kasinových her, jsme tedy otevřeným profesním sdružením,“ představuje své sdružení ředitel Petr Vrzáň. V našem rozhovoru nám především odpovídal na otázky, jak se přerozděluji peníze z hazardního průmyslu a proč si stát neváží vlastních a poctivých podnikatelů.
Kolik a v čem konkrétně sázkaři nejvíce prosázejí peněz?
Z posledních publikovaných výsledků za rok 2011 vyplývá, že v ČR se v legálních hernách a na státem či obcemi povolených hrách prohrálo 31,1 mld. Kč. Z toho nejvíce připadá na tzv. technické hry, jako jsou terminály, rulety, lokální loterní systémy, a sice 60,1 %, dále na segment výherních hracích přístrojů 21,6 %, na kursové sázky 6,6 % , na loterie 6,4 % a na kasinové hry 5,3 %.
Jak jsou zdaněny „technické hry“, kde se prosázelo nejvíce peněz?
Naši provozovatelé, tedy segment technických her odvádí podle stávající právní úpravy ze svých příjmů tzv. loterní daň ve výši 20 %, plus 55 Kč denně za každé herní místo. Úhrnem tento odvod činí 27,2 % a jde o obdobu daně z obratu, tzn. daň je odvedena bez zohlednění daňových výdajů. Z těchto peněz si ponechá státní rozpočet 20 % a 80 % transferuje obcím. K loterní dani platí provozovatelé správní poplatky, např. za podání žádosti či změny, což bude odhadem činit 200 mil. Kč za celý herní sektor a to je též příjem státního rozpočtu. Po uplatnění daňových výdajů vykáží základ daně, který je podroben dani z příjmů právnických osob. Ještě je třeba vzít v úvahu, že nemají nárok na odpočet DPH jako běžní podnikatelé. Toto vše dělá z našeho oboru nejzdaněnější segment průmyslu vůbec.
Vy ale nejste spokojen ani s tím, jak klesá podíl legálních provozovatelů...
Legální trh ale dosáhl v roce 2009 inflexního bodu a od té doby po tři roky klesá. Je to smutná vizitka státu, protože tento pokles lze odůvodnit pouze přesunem her na internet z domova a z každého dětského pokojíčku, s čímž si stát neví rady. Mlčky tak přihlíží odlivu miliard korun ročně do daňových rájů, které v těchto statistikách chybí. Pouze rádoby bojovníci proti hazardu se radují a vydávají to za svůj úspěch, protože neví, o čem hovoří.
A jak se díváte na starosty, kteří prosazují ve svých obcích nulovou toleranci k hazardu?
Takto orientovaná politická rozhodnutí kvalifikujeme jako zneužití jejich nově nabytých pravomocí. Zákonodárce jim totiž tuto pravomoc svěřil za účelem regulace, nikoli neodůvodněných populistických zákazů. Sami se ale brzy přesvědčí, že hazard tady byl, je a bude. Ve formě nelegálních internetových kiosků nebo uzavřených privátních klubů, se všemi kriminogenními jevy a bez odvodů státu. Výsledkem jejich práce bude pouze nevratná likvidace místních podnikatelů.
Jaký je váš vztah k hazardu, je opravdu tak nebezpečný a jsou některá „odvětví„ nebezpečnější než ta druhá?
Každá lidská činnost by se dala nazvat hazardem, když ji člověk přežene. Kdo má v hlavě chaos, stejně tak účinně zajde na drogy, alkohol, sex, hypotéky, nebezpečné sporty nebo na loterie. A nikdo, včetně státu, mu v tom nezabrání, i když vyhlásí jakékoli prohibice.
Se změnou rozdělování peněz z „hazardu“ se situace moc neuklidnila. Obce si stěžují, že mimo jiné dostávají peníze od státu pozdě. Co je důvodem jejich nespokojenosti?
Koncepčně špatná právní úprava platící od letošního roku. Loni touto dobou byla projednávána tzv. Farského novela, kterou Poslanecká sněmovna schválila v podobě, která odvod na veřejně prospěšné účely rozdělovala na třetiny, a to sportu, obcím a neziskovému sektoru. Část pro sport měla být odváděna ministerstvu školství, které by ji přerozdělilo. Proti tomu se ale postavil ministr Kalousek, který senátorům přinesl vlastní verzi tzv. zdanění, motivovanou odnětím financování neziskového sektoru a přesměrování všech peněz do státního rozpočtu, čímž vznikly všechny současné problémy. U statutárních měst rozdělených na části o místní regulaci rozhodují městské části, zatímco příjemcem peněz je magistrát. A ten pochopitelně ví nejlépe, jak peníze „utratit“. Pravdou ale je, že prostředky patří tomu, kdo povoluje provoz heren a řeší problémy s tím spojené. A přesně tak to bylo v původní verzi. Další nelogičností je rozdělování pevného základu odvodu, oněch 55 Kč za den povoleného herního zařízení mezi stát a obce. Jde o bývalý místní poplatek, který jednoznačně patří obcím.
Očekáváte změny v těchto pravidlech?
Vše je možné ale za předpokladu, že na financích bude sedět ministr, který je schopen řešit problémy legálních provozovatelů a jít tvrdě proti nelegálům. A pak tyto snahy musí pochopit celá vláda. Zatím ale vidíme, že vláda umí pouze zasáhnout proti vlastním podnikatelům. A platí to stejně pro nás, jako pro lihovary v současné době.
relatedarticles title="Psali jsme:" tag="SPELOS" count="5" /}
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
