Pro případné dotazy budou k dispozici specializovaní odborníci, lektoři České iniciativy pro astma, která tuto akci každoročně organizuje: MUDr. Bronislava Novotná, Ph.D., vedoucí lékařka Alergologické ambulance Interní gastroenterologické kliniky FN Brno, MUDr. Dagmar Kindlová z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno, doc. MUDr. Ondřej Rybníček, Ph.D., z Ambulance alergologie a pneumologie Pediatrické kliniky FN Brno a primářka MUDr. Eva Ohnútková z AKI.
Jak bude Světový den astmatu v Brně probíhat? Komu je tento den určen?
Světový den astmatu (SDA) pořádá každoročně Česká iniciativa pro astma (ČIPA) v průběhu měsíce května v řadě měst České republiky. SDA je vyhlašován Globální iniciativou pro astma (GINA) a pro letošní rok připadlo datum na 2. 5. 2017. Česká republika, resp. ČIPA, je součástí GINy. Bližší informace o Globální iniciativě pro astma naleznete na webu ZDE.
V Brně organizujeme pravidelně SDA ve spolupráci s Českým rozhlasem Brno. Ve dvoraně Českého rozhlasu budou umístěny spirometry k měření funkcí plic. Přítomní lektoři ČIPy budou pro každého jednotlivého účastníka měření hodnotit. Je řada témat, která budou v souvislosti s astmatem diskutována (astma a sport, astma a těhotenství, alergie a astma atd…). Tato témata jsou tradičně vylepena na plakátech ve dvoraně, ale účastníci se mohou ptát na to, co je z této problematiky zajímá.
Letos se bude SDA v Brně konat dne 24. 5. 2017 od 15 do 17 hodin. Den před tím, tj. 23. 5. 2017, bude v dopoledních hodinách živé vysílání v Českém rozhlase Brno.
SDA je určen veřejnosti, a to nejen pacientům a jejich rodinám, ale i všem zájemcům, kteří chtějí získat informace nejen o astmatu, ale i alergiích.
Paní doktorko, popište prosím základní projevy astmatu.
Astma se projevuje pocity dušnosti (nedostatku vzduchu), pískoty na průduškách zvláště při výdechu, někdy tíží na hrudníku a kašlem (v době mimo nachlazení). Astmatické záchvaty se projevují náhlou těžkou dušností.
Existuje vztah mezi alergií a vznikem astmatu?
Astma je chronické onemocnění průdušek, jehož příčinou je zánětlivá reakce v průduškové sliznici. Tato zánětlivá reakce vzniká jako obranná odpověď na některé látky z okolí, které se do průdušek dostávají při dýchání. To jsou především různé látky, které jsou schopny vyvolat alergickou odpověď – tzv. alergeny. Alergen je obvykle drobná částice bílkovinného původu – například pylová zrna, výměšky roztočů, některé produkty zvířat, plísně apod. K tomu, aby vzniklo astma, nestačí být jen alergikem. Ne všichni alergici totiž jsou zároveň astmatiky. Ke vzniku astmatu je třeba mít ještě některé další vlohy, které spolu s alergií nakonec vedou ke stavu, který označujeme jako nadměrnou reaktivitu (hyperreaktivitu) průdušek. Průdušky astmatiků jsou nadměrně dráždivé a dovedou při styku s alergenem zareagovat otokem, zvýšenou tvorbou hlenu, stahem svaloviny ve své stěně. To vše vede nakonec k zúžení průdušek, které nemocný pociťuje jako překážku při dýchání.
Kromě styku s alergeny může podobně spustit astmatické obtíže i virová infekce, kouř z tabáku, námaha a také stres. Více informací naleznete ZDE.
Lze vzniku astmatu zabránit nějakou formou prevence?
Rozvoj a trvání astmatu je řízeno interakcemi mezi geny a zevním prostředím. Pro děti je kritické období těhotenství, kojenecký a batolecí věk. Ve světě probíhá řada dlouhodobých studií, které se této problematice věnují.
K součastným doporučením patří:
- Odstranit expozici k tabákovému kouři v těhotenství a v časném dětském věku.
- Podporovat porody přirozenou cestou, tj. vaginálně, což zajistí expozici k přirozené mikroflóře pochvy v prvních minutách života a tak ke správnému mikrobiálnímu osídlení dítěte.
- Kojení neodstraní dispozici k alergii nebo astmatu, ale zajistí přirozený zdroj výživy a určitou ochranu proti infekcím.
- Pokud je to možné, nepodávat paracetamol a antibiotika v prvním roce života dítěte.
(Zdroj ZDE)
Přibývá pacientů s astmatem (celosvětově i u nás)?
Astmatem trpí 300 miliónů lidí na světě a je to nejčastější chronické onemocnění. V dětském věku je vyšší výskyt (viz obrázek).
V České republice je počet astmatiků odhadován asi na 500 000. Je ovšem velmi pravděpodobné, že dalších asi 250 000 lidí trpí nějakou formou astmatu, aniž by o své nemoci věděli. Jsou to hlavně lidé s mírnějšími příznaky, které již přijali za součást svého života, a proto ani nevyhledávají lékaře. Statistiky u dětí uvádějí pro Českou republiku výskyt astmatu v rozmezí 10–15 % všech dětí. Znamená to, že v průměru by se v každé školní třídě mohly najít dvě až tři děti s nějakou formou astmatu (zdroj ZDE).
Jaké jsou aktuální trendy v léčbě astmatu?
Dlouhodobá léčba astmatu podle GINy je zaměřena na dvě oblasti: kontrolovat příznaky (tj. minimalizovat potíže) a redukovat rizika, která z nemoci vyplývají, tj. zabránit exacerbacím, tedy náhlým stavům zhoršení nemoci, a omezit nežádoucí reakce na léky. Léčba je stupňovitá. Základem je léčba protizánětlivá, nejčastěji inhalačními kortikosteroidy. Pokud není onemocnění stabilizované a pacienti potřebují vdechovat úlevovou léčbu, která neléčí astmatický zánět, ale jen zúžené průdušky otevírá, a to více než 2x do týdne, pak přidáváme léky další. Aktuální trend jsou nové inhalační systémy s výbornou depozicí – tj. dodáním léků dostatečně hluboko do průdušek, režimy dávkování léků 1x denně. U těžkých astmatiků je doporučována biologická léčba, která je poskytována v Centrech pro těžké astma na základě přísně stanovených kriterií.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
