Richard Seemann: Po čtvrtstoletí jsou stále dvě Německa

29.09.2014 19:44

Nyní zveřejněná výroční zpráva spolkové vlády o stavu sjednoceného Německa ani po čtvrtstoletí od pádu berlínské zdi nepřinesla nic překvapujícího.

Richard Seemann: Po čtvrtstoletí jsou stále dvě Německa
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kancléřka Angela Merkelová

Stále ještě existují dvě Německa, přičemž přes všechny obrovské investice její východní část výrazně zaostává za starými spolkovými zeměmi.

Na území bývalé NDR je hrubý domácí produkt 24 let po jejím připojení k Spolkové republice na úrovni pouhých 66 procent západní části země, jak konstatovala i kancléřka Angela Merkelová.

Stále totiž východní Němci mají výrazně nižší produktivitu práce a znatelně se přibližovali svým západním spoluobčanům jen prvních pět let po sjednocení.

Je zde i vyšší míra nezaměstnanosti, která se pohybuje kolem 10 procent, a situace se zde zlepšuje jen pomalu. I když hospodářství zde vzrostlo o 20 procent, na západě však za stejnou dobu o 7 procent více. Nůžky se tedy mezi oběma regiony spíše ještě více rozevírají, a jak konstatuje mnichovský výzkumný ústav Ifo, rozdíl mezi východem a západem zůstává prakticky konstantní a není ani stopa po nějakém dohánění západní úrovně.

Tato situace je také zaviněna nerovnoměrným ekonomickým rozvojem jednotlivých východoněmeckých regionů. Je viditelný rozdíl rozvíjejících se Drážďan, Jeny, Postupimi a oblastí kolem Berlína a chudších oblastí v Braniborsku nebo přímoří.

Navíc v současnosti přibývají hlasy, že nemá smyslu vzhledem k obdobně chudým oblastem v západní části země do nich přispívat téměř čtvrtstoletí trvajícími subvencemi ze starých spolkových zemí.

Ekonomové přitom poukazují, že obdobné regionální rozdíly nejsou snad německou zvláštností. Poukazují přitom například na Itálii a Belgii, kde rovněž existují až enormní sociální, ekonomické a kulturní rozdíly. Po pravdě řečeno, prohlašují, nejsme v Evropě jediní.

Současná výroční zpráva je příspěvkem k 25. výročí jubilea německé mírové revoluce a neukazuje jen vývoj, který nastal poté ve východní části, která byla ovládaná komunisty. Dokumentuje také, jakou odvahou a rozhodností mělo obyvatelstvo tehdejší NDR vydat se na novou cestu.

Není přitom pochyb, že v současné době kromě získaných svobod se zvýšila jejich životní úroveň, která dnes je nejlepší ze zemí bývalého východního bloku včetně Česka.

Obdobně jako u nás se však část východních Němců nezbavila nostalgie po starých časech, jak potvrdily nedávné volby ve třech spolkových zemích – v Sasku, Duryňsku a Braniborsku. Stále zde dostává postkomunistická strana Levice značný počet hlasů. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.