Richard Seemann: V Německu vzrostl počet politických kriminálních činů

05.05.2021 21:21

Počet politicky motivovaných trestných činů v Německu v uplynulém roce významně vzrostl. Spolkový úřad kriminální policie zaznamenal obzvláště velký počet případů násilí v souvislosti s koronavirovou pandemií. Spolkový ministr vnitra a domoviny Horst Seehofer vyjádřil včera nad tím znepokojení a konstatoval, že v zemi existují jasné tendence k brutalitě, Vedoucí politik bavorských křesťanských sociálů CSU označil pravicový extremismus za největší hrozbu pro vnitřní bezpečnost. Uvedl, že v loňském roce bylo zaznamenáno přibližně 44 600, tedy 8,5 procenta více politicky motivovaných trestných činů než v předchozím roce. U násilných činů, které byly politicky motivovány, je to o téměř pětinu procent více.

Richard Seemann: V Německu vzrostl počet politických kriminálních činů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka Německé spolkové republiky

Policie zaznamenala nárůst levicového extremistického násilí o 45 procent a v případě pravicové extremistického 11 procent. Seehofer uvedl, že tato čísla jen upevnila negativní trend posledních let, což je vysoce znepokojující. Nárůst přisuzoval mimo jiné další polarizaci politické diskuse způsobené pandemií, když v souvislosti s ní bylo zaznamenáno téměř 3 560 politicky motivovaných zločinů - včetně napadení, porušení konvenčních předpisů a propagandistických přestupků

Politička Strany zelených Ilona Mihalicová uvedla, že bezpečnostní orgány by si měly všimnout, že takzvaní „postranní myslitelé“, kteří se vynořili v pandemii, vykazovali i tendence k antisemitismu a byli hlasateli pravicově extremistické ideologie. Generální ředitel Antonio Reinfrank z nadačního fondu Amadeus pro rozvoj duchovních hodnot a dalších humanitárních cílů, posílení autority školy a vzájemného vztahu, označil nárůst trestných činů za nepřekvapivý. Zejména pravicoví extremisté už roky podněcují nenávistnou rétoriku v parlamentech, na sociálních sítích a při demonstracích na ulicích, která nyní eroduje v násilí. Policie v minulém roce tak zaznamenala více politicky motivovaných trestných činů než v kterémkoli předchozím desetiletí - i když v roce 2020 trávila většina lidí doma většinu čas, vzhledem protiepidemickým opatřením.

U téměř šesti stovek politicky motivovaných násilných činů je policie nemohla jasně rozřadit. Podle Spolkového kriminálního úřadu BKA byly namířeny především proti zdravotnictví, státu, jeho zařízením a symbolům, proti policii a státním úředníkům více než dvojnásobném množství. Poradenská centra pro oběti byla znepokojena i rasistickým násilím a Judith Porathová, vedoucí Asociace poradenských středisek nezávislých obětí, uvedla, že počty hlášené orgány státní policie ohledně pravicového, rasistického a antisemitského násilí jsou neúplné. Jako příklad uvedla život ohrožující útok nožem na mladého Alžířana ve Svinibrodu, který se neprávem nepočítal jako rasistický útok. Podle poradenských center pro oběti rasisté a pravicoví násilníci stále častěji útočí na ženy, děti a mladé lidi. „Na hřišti se vyskytují takové případy, že děti jsou zasaženy dospělými rasistickým zneužíváním,“ řekla Porathová. Je si rovněž vědoma případů, kdy byli mladí lidé na autobusové zastávce fyzicky napadeni a pachateli jsou obvykle dospělí.

Jako „dobrým dnem“ pro právní stát oznámily téhož dne sdělovací prostředky zadržení 53letého může z Berlína, který šířil prostřednictvím internetu stovky výhrůžek smrtí označených „NSU 2.0“ - údajné podzemní nacistické organizace . Vyhrožování smrtí byly opakovaně zasílány veřejným činitelům e-mailem, SMS nebo faxem - zejména prominentním ženám z politiky a médií v Hesensku, Berlíně a jinde. Pachatel chytře použil šifrovací techniky z internetu - zejména takzvaný Darknet. Státní zastupitelství ve Frankfurtu nad Mohanem spolu s Úřadem státní kriminální policie ve Wiesbadenu odpovědným za vyšetřování provedli šetření například u orgánů v Rusku nebo USA za účelem vypátrání autora zašifrovaných výhrůžek a po měsících se jim podařilo rozlousknout tento případ, který se zdál neřešitelný.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

15:49 Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

Denní glosa Ladislava Jakla