V rychlých krocích se vyvíjí i v současnosti. Tak zvaný chytrý televizor, u kterého nejsou diváci závislí na běžný program televizních kanálů a vybírají si sami podle sebe, své nálady a času, patří k nejnovějším vylepšením televizního přijímače. Z televizoru se tak stane interaktivní nástroj a je u nás využíván stále ve větší míře. Odložené sledování jednotlivých televizních programů se už stalo běžnou součástí také výzkumů sledovanosti. Zatím ale tvoří zhruba jen méně než sedm procent z celkového počtu televizních diváků. Postupně se ale odložené sledování zvyšuje. Využívá ho hlavně mladší generace.

Nejen je ale ničí absolutní nedisciplinovanost jednotlivých provozovatelů televizních kanálů. Začátky uváděné v televizních časopisech i v digitálním doprovodu k programům absolutně neodpovídají realitě. To dělá velké problémy právě při odloženém sledování vybraných pořadů, ale příjemné nejsou ani běžným televizním divákům. Patnáctiminutový rozdíl oproti plánovaným časům není vůbec žádná výjimka. Rekordmanem v této disciplíně je zcela určitě TV Seznam, kde často mění navíc i program. O moc lepší na tom ale nejsou ani ostatní komerční stanice. Jejich zpoždění většinou zaviní neplánovaně natahovaný reklamní čas. Kdo ale může za podobný nešvar v ČT, kde by reklamy neměly být? Neprofesionalita režisérů programů? Jediný program, který obecně začíná přesně v určený čas je hlavní zpravodajská relace na ČT1 Události a večerní Komentáře, události na ČT24.

Zde je ale profesionalita znát nejen v obsahu vysílání, ale i na přesných časech ostatních programů dne. Celkově je zajímavé, že přesně začínají hlavní zpravodajské relace i na jiných stanicích. Přitom právě při zpravodajství málokdo využívá službu odloženého sledování TV. Po zprávách zpoždění jednotlivých titulů vesele narůstá a vyhledat začátek hledaného filmu je malé dobrodružství. Televizi Seznam a její diváky to ale zatím moc netrápí. Její sledovanost je kolem 0,35 procent. Jen pro zajímavost, hlavní kanál televize Barrandov sleduje asi 5,5 procenta diváků.

Přesně v neděli v 11 hodin začínala politická diskuze Terezie Tománkové s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a ekonomem a bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem. Svižně vedená debata, kdy diskutující se sebou občas souhlasili a občas ne, vrcholila absolutní neshodou v otázce potravinové soběstačnosti. Zatímco Ilona Švihlíková rozumně argumentovala o důležitosti podpory českých zemědělců a vyvracela fámy, že se pak potraviny už nebudou vůbec dovážet a zmenší se nabídka v obchodech, Mojmír Hampl byl zásadně proti takové pomoci českým zemědělcům a kritizoval připravovaný zákon o povinném poměru českých potravin v obchodech. Oba měli moderátorkou neomezenou možnost vyjádřit se a jen na divácích záleželo, komu více věří. Odložené sledování, ale využilo určitě jen minimum diváků. Komu se nelíbil svérázný přednes a originální vystupování Ilony Švihlíkové, ten svůj názor určitě korigoval v následujícím pravidelném pořadu Otázky Václava Moravce.

Zde se nedělo za tichého přitakávání moderátora Václava Moravce vůbec nic. Snad jen nenapodobitelná „američtina“ bývalého prezidentského kandidáta Jana Švejnara občas přerušila všeobecné klimbání u obrazovek. Konečně i to je jedna z možností jak televizi, určitě ale k nelibosti tvůrců, využít.

Vrcholem topornosti ale byly pondělní Události, komentáře. A celkem překvapivě se v tom neangažoval moderátor Jakub Železný, který naopak překvapil nadhledem a věcností v debatě o Praze, a hlavně pražské dopravě s pražským lékařem, primátorem a pirátem Zdeňkem Hřibem. „Média mě prezentují jako lékaře, což jsem sice vystudoval, ale já neléčím lidi, já se zabývám zlepšením systému,“ vysvětloval dříve pro Lidovky.cz. Těžko říci, co si o takovém vyjádření myslet. Po zkušenostech s jeho v listopadu už dvouletém vedení Prahy, je snad lepší, že lidi neléčí.

I v ČT24 včera obhajoval svoji práci pro Prahu, pro její lepší systém, hlavně v dopravě, což se mu ale vůbec nedařilo. Naopak přitom působil tak toporně a nepřesvědčivě, že mu jednoznačně patří cena za největšího „suchara“ na obrazovkách minulého týdne. O dost lepší byl jeho náměstek pro dopravu třiatřicetiletý Adam Scheinherr ze Strakonic, nestraník za Praha sobě. I jako bývalý chladný a odtažitý fyzik má daleko příjemnější vystupování a snaží se více mluvit k věci a odpovídat na otázky. I on se ale nemůže vyhnout trapnostem, když se mluví o pražské dopravě, kterou chtějí Piráti citelně zdražit a místo metra a silnic staví jen cyklistické stezky a sjednocují design vozů příměstských vlaků, metra a tramvají.

Úplně vytočení pak bývají, když jim novináři připomenou, že poslední politik, který v Praze něco postavil, byl bývalý primátor za ODS Pavel Bém a že všemi novými radními tolik kritizovaný „jeho“ tunel Blanka perfektně slouží bez jakýchkoliv problémů a dopravě v hlavním městě významně pomáhá.

Tak aspoň z rozhovoru o pražské dopravě víme, že primátor bydlí na lidovém Jižním Městě a že tam zřejmě z magistrátu nejezdí na kole.

Nejistě před tabulí s neúplným pražským okruhem při rozhovoru s mluvčím Ředitelství silnic a dálnic Janem Rýdlem působila moderátorka Marcela Augustová. Asi se jí nedělalo dobře při slibech mluvčího ŘSD, že vše se jednou postaví, těžko však říci kdy. Ale do země se po schválení prý už kopne do dvou let. I tak se staví silnice. A nejen v Praze.